Petrov – baroko, to je něco pro oko


Obec Petrov byla původně vodní hradiště, které bylo pravděpodobně součástí opevnění proti Uhrům. Osada se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1412. Charakter obce je zemědělský s významným podílem sadařství a vinařství. Od roku 1580 byl Petrov i lázeňským střediskem Slovácka a snahou obce je znovu navázat na tradici léčení sirnými prameny, která byla přerušena v roce 1987. Další příležitostí k rozvoji obce a rozšíření služeb pro turisty je historická vodní cesta Baťův kanál. Přírodním unikátem jsou Petrovské louky, zbytek rozsáhlého komplexu zaplavovaných pomoravních luk s charakteristickou květenou a výskytem ohrožených druhů živočichů. Vinná réva se pěstovala na území jihovýchodní Moravy pravděpodobně již v době Velkomoravské říše, prokazatelné kořeny vinařství v okolí Strážnice sahají do 16. století. O dnes již velmi vzácné, kdysi však na Strážnicku hojně rozšířené odrůdě, píše Helena Kotalíková v knize O víně: „Za mého mládí se kolem Strážnice hodně pěstoval takzvaný frašták. Byla to taková nenáročná odrůda, která nepotřebovala žádné velké ošetřování. Bylo to velice kyselé víno, říkali o něm, že by z kabátu vysvlíklo. Ale bylo suché a dobré a dnes je to veliká vzácnost. Tenkrát ho byly plné vinohrady a sedláci ho míchali s frankovkou a říkali tomu ryšáček… A kromě fraštáku se u nás pěstovalo také Otelo. To bylo velice opojné víno, které stoupalo snadno do hlavy. Otelem byl pověstný hlavně Petrov. Po združstevnění Petrovjanům otelák vyházeli z vinohradů a nařídili tam nasadit něco ušlechtilejšího…“

O sklepní uličce


Zemní sklepy bez lisoven

Významnou památkou obce je kaple Panny Marie Bolestné se slováckou ornamentální výzdobou. Působivá lidová stavba střeží vstup do jednoho z nejhodnotnějších souborů vinařských staveb na Moravě, který byl v roce 1983 vyhlášený památkovou rezervací lidové architektury. Vinné sklepy v Plžích jsou připomínány již v 15. století, v pozdějších dobách podzemní „plže“ sloužily nejen k ukládání vína, ale i jako úkryt před válečnými útrapami. Lokalita, jejíž název je odvozen od tvaru sklepů vyhloubených v poddajné žluté hlíně a zpevněných kamennou valenou klenbou, vznikala pravděpodobně zároveň s výsadbou vinic. Stavby náleží k typu zemních sklepů bez lisovny, jejíž funkci plní většinou obdélníková místnost za zděným průčelím. A právě průčelí jsou určujícím výtvarným a estetickým prvkem petrovských sklepů. Od 16. století jsou stavěny jednotným stylem, výtvarnému pojetí dominují architektonické prvky barokních tvarů s vypjatým obloukem nad zaklenutým vchodem do předsklepí. Bílá vápenná lička s modrou podrovnávkou a dveře z dubového dřeva estetický účinek ještě umocňují. U průčelí sklepa, kde modrou barvu podrovnávky na boční stěně žudra nahrazuje červená, mají nejen dobré víno, ale i děvče na vdávání.

Zajímavost - po staletí neměnný genius loci

Sklepy budovali sami vinaři se sousedskou a příbuzenskou výpomocí a pod dohledem zednického mistra, což se vlastně dělo až do nedávných dnů. Šířka většiny sklepů se pohybuje kolem tří metrů, délka dosahuje obvykle 15 metrů, jen výjimečně jsou sklepy delší. Vrstva hlíny nad sklepem a její síla napomáhá udržovat příznivé vnitřní klima, významné pro kvalitu vína. Nad hliněný val se zvedají pouze rampúchy, původně kamenné robustní komíny. Předsklepí (lisovna) je pracovní i společenskou částí většiny petrovských sklepů. V době vinobraní se zpracovávají hrozny, po zbytek roku slouží jako místo k posezení a koštování vína. Nejstarší sklepy v kolonii poznáte podle úzké podzemní chodby, která je vyzděná z drobných kamenů. Patří k nim sklepy číslo 41, 43, 48 a sklep číslo 38, který je i jedním z výtvarně nejvýraznějších a nejhodnotnějších sklepů souboru. Vinné sklepy v Plžích vytvářejí jedno nebo dvoustrannou ulicovou zástavbu se dvěma návesními prostory, které slouží jako společenská centra vinohradnického areálu. Tady se nachází i jeden z nejmohutnějších sklepů, který byl původně majetkem rodiny Magnisů, držitelů strážnického panství a zámku. Obilné jámy (lochy) známé i z jiných oblastí bývaly v Plžích ve tvaru džbánu, tři metry hluboké a vypálené ohněm. Vrchní otvor lochu byl přikryt velkým plochým kamenem, který současně sloužil jako podlaha. Po staletí neměnný a harmonický areál však není mrtvým skanzenem. Genius loci Plžů, šikovní vinaři a milovníci vína zde tvoří družné a veselé společenství. Setkáte se tady nejen se slaměnou víchou na dveřích sklepa, která už za první republiky označovala búdy, kde bylo možné ochutnat víno, ale především s ochotou a otevřenými dveřmi. V Petrově vždy potkáte vinaře, který třeba i z plné bečky „natáhne“ nejlepší víno ve sklepě a ještě přidá povídaní o historii i současnosti Plžů. Frankovka, kterou jsme „okoštovali“ ve sklepě, jehož interiér posloužil k natočení nezapomenutelné sklepní scény z filmu Jak básníkům chutná život, měla ohnivou barvu, plnou chuť a vůni červeného ovoce.

Kde můžete ochutnat víno

KLÁSEK FRANTIŠEK – SKLEP č. 30 – tel.604 648 865

SVOBODA MIROSLAV – tel.723 738 978

SVOBODA JOSEF – SKLEP č. 39 – tel.606 882 022, 518 335 443

PŘÍKAZKÝ JOSEF – SKLEP č. 50 – tel.604 839 410

Slavnosti spojené s vínem

VÝSTAVA A KOŠT ODRŮDOVÝCH VÍN (začátek května)

DEN VINAŘŮ (první srpnová sobota)