Bořetice – od samostatného panství ke svobodné republice


Obec má 1 300 obyvatel, 173 hektarů vinic a 260 sklepů. Okolí Bořetic bylo odpradávna zemědělsky využíváno, o čemž svědčí nález rozlehlého sídliště starého 5 000 let. Nejvýznamnější památkou je kostel svaté Anny z roku 1680, od roku 1879 mají Bořetice vlastní farnost. Na místě dnešního kulturního domu stávala zvonice, z níž se svolávalo na robotu; v roce 1848 byla zbořena jako symbol útlaku. Vinohrady v nejznámější bořetické hoře zvané Kraví se připomínají roku 1355. Vinařství silně ovlivnili habáni, kteří v obci pobývali v letech 1545–1605 a v domech číslo 13 a 71 měli vinný sklep.



O sklepní uličce


Do vinohradu na loďce

Roku 1567 udělil Burian Tetaur z Tetova obci privilegium, ve kterém se zavázal platit Bořetickým za práci ve vinohradech – v té době byly Bořetice samostatným panstvím. Po třicetileté válce bylo z původních 178 měřic obděláváno jen 38. Nejkvalitnější vinice jsou v Kravích horách, vinohrady v trati Kopce nejsou v současnosti obdělávány, protože jsou špatně přístupné pro mechanizaci. Do 19. století leželo mezi Kraví horou a vesnicí jezero Kůdelka, takže vinaři se do sklepů dostávali na loďkách, ti chudší dokonce v neckách. Nad Kraví horou stojí 12 metrů vysoká rozhledna a u ní poklonka zasvěcená svatému Hubertovi. Nedaleko se nachází přírodní rezervace Zázmoníky s výskytem vzácných stepních rostlin. Na sprašových jílech se mimořádně daří červeným vínům: Modrý Portugal, Frankovka, Svatovavřinecké, André, Merlot a Zweigeltrebe. Z bílých odrůd se pěstují Neuburské, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Tramín a Müller Thurgau. Pro náročnost pěstování již téměř vymizelo Sylvánské zelené, které bylo dříve nejrozšířenější odrůdou, takže neslo obecné označení Morávka. O úrodnosti zdejší půdy svědčí historka o bořetickém občanovi, který vypěstoval tak velikou dýni, že se v ní před vinobraním hotaři schovávali před deštěm.

Vinařstvím a vínem inspirovaný humor

Přímo v obci se nachází přes dvacet sklepů, z nichž nejstarší pocházejí ze 16. století. Chloubou Bořetic je rozsáhlý sklepní areál severně od obce na svahu pod Kraví horou, která za své jméno vděčí bývalé pastvině. Nad říčkou Trkmankou je rozložena vinařská vesnička, kde se ve dvou řadách nad sebou nachází 230 sklepů s lisovnami. Horní a Dolní frejd (název pochází od živého plotu, kterým byly dříve ohrazeny horní a dolní hranice vinohradu) sousedí s příčnými řádky sklepů Hliníky a Zahraničím. V Horním frejdu samostatně stojí štítově orientované lisovny z 18. století. Předsazené sedlové střechy skýtají ochranu vstupu před povětrnostními vlivy. Vstup do lisovny je uprostřed čelní stěny, dveře jsou opatřeny brankou, jíž se lisovna uzavírá v době kvašení moštu kvůli větrání. Štít nad vchodem, který je opatřen podávacím otvorem s dřevěnými dvířky, sloužil jako seník. K nejstarším stavbám patří lisovna bývalého starosty Frolicha č. 49 se sklepem datovaným rokem 1794 a sklep Stanislava Petráska, který na vyústění ventilace nese jméno Fabián Fiala a rok 1818. Dolní frejd je od Horního oddělen Kravihorskou zdí nářků, na Vinckově náměstí se nachází kaplička sv. Urbana s pomníkem zemřelým vinařům. Lisovny nad původními zemními sklepy se zde začaly budovat až v meziválečném období, většina jich pochází z 60. let minulého století.

Zajímavost

Typologicky jde převážně o okapově orientované přízemní lisovny, které na sebe navazují v souvislé řadě. Na budování lisoven na Dolním frejdu vzpomíná pan Gruza:

„Pro cihle jsme jezdili s koňma do Hodonína. Je to třicet kilometrů, takže ráno se vyjelo za tmy a o půlnoci jsme byli zpátky. A to jsme ještě vzali chlapom z cihelny demižóny, aby nás naložili dřív, než ostatní ve frontě. Jedenkrát mě kvůli tomu chtěl kdosi aj zbit. Ale měl jsem dobré koně, tož jsem na jeden zátah dovezl přes tisíc cihel.“

Vchod v průčelí je často orámován žudrem a čelní stěna má barevnou obrovnávku. Sklepy jsou eklektické, využívají turisticky vděčných motivů z Podluží či Kyjovska, častým nešvarem je obkládání zdí kachličkami (častější na Horním frejdu, Dolní frejd je architektonicky jednotnější, protože vznikal v krátkém časovém intervalu). Součástí areálu je hotel Kraví hora, zvaný Pastelky, který značně narušil charakter sklepní kolonie drobných pěstitelů. Lisovny v Zahraničí se nacházejí již na katastru sousední obce Němčičky. Stojí na místě jámy po vytěžené hlíně, kde se za války konaly ilegální hody. Od roku 1953 je stavěl zedník František Michna z Vrbice, který prosadil, aby většina sklepů měla jeho typická kamenná průčelí s lomeně klenutými okny. Nejnovější je ulička v Hliníkách, i když zde najdeme i některé starobylé sklepy (např. č. 114). Dne 12. listopadu 2000 vznikla recesistická Svobodná spolková republika Kraví hora, která má sloužit především k propagaci vinařství. Má vlastní vládu a prezidenta, kteří jsou voleni v termínu komunálních voleb, hymnu Bořetické Kraví hory, znak, poštovní známky a měnu kravihorec, který je rovnocenný s eurem. Občané Kravihorské republiky se vyznačují velkou srdečností a pohostinností, pořádají různé vinařské happeningy – cvičení kravihorské armády, protest proti studenému větru způsobenému obřím kolem v Prátru.

Kde můžete ochutnat víno

Vinařství Springer - www.springer.cz, Tel: 519 430 385, 606 710 485

Rodinné vinařství Jedlička + Novák - www.vinoboretice.cz, Tel: 602 854 662

Slavnosti spojené s vínem

Velikonoční výstava vín

Den otevřených sklepů (květen)

Vinařská pouť (červen)

Expedice krajem André (30. června)

Zarážní hory (na přelomu srpna a září)

Běh za Bořetickým burčákem (říjen)

Slavnost Nového vína na svatého Martina

Žehnání Mladému vínu na svatého Štěpána