Novosedly – geologické podloží vinic jako v Bordeaux

Už samo německé jméno obce Neusiedel naznačuje, že se jedná o typickou kolonizační vesnici, založenou pravděpodobně v první půli 13. století. Poprvé se v písemných pramenech připomíná v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klášteru. V polovině 14. století se ves dostala k drnholeckému statku, u něhož setrvala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Se vznikem nové organizace státní správy v roce 1850 byla začleněna do soudního i politického okresu Mikulov a od roku 1960 je součástí okresu Břeclav. Úřední český název Novosedly získala ves v roce 1921. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 1 472 občanů, z toho bylo plných 90 % Němců. Proto poválečným konfiskacím propadlo z 1 756 ha půdy 1 735 ha a z 362 popisných čísel 32 5 zemědělských usedlostí. Díky výborným viničním polohám Mikulovska se kraj stal významným vinařským střediskem již v dávné historii. V hlinitých půdách Novosedelska se již dlouhá léta výborně daří odrůdám Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a na vinicích s horší polohou i odrůdě Müller-Thurgau. Nově zde nacházejí dobrá stanoviště také francouzské odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon. V novosedelských viničních tratích Stará hora, Na štěrkách, Kamenný vrch a N ad sklepy se rodí mimořádná vína Rulandského bílého, Rulandského modrého a Zweigeltrebe. Vína z Novosedel vynikají mimořádnou mohutností, plností a jedinečným charakterem. Jejich výjimečná kvalita je dána ojedinělostí půdního složení zdejších viničních tratí, které tvoří štěrk, písek a jíl s velkým obsahem vápencových valounů a mimořádným mikroklimatem vytvářeným řekou Dyjí. Geologické podloží novosedelských viničních tratí tvoří z velké části třetihorní mořské sedimenty, které jsou nedílnou součástí geologie jižní Moravy. Srovnatelné podmínky jsou charakteristické i pro oblast Médoc v západní Francii, jejíž geologické podloží se usazovalo v zálivech stejného moře jako sedimenty v oblasti Novosedel.

Staré sklepy i aktivní vinařská turistika

Lisovny se sklepy budovali v Novosedlech němečtí osadníci od 18. století jako víceúčelové hospodářské stavby. Lisovny stavěné původně z nepálených cihel sloužily nejen k vinařství, ale i ke skladování sena a jiných zásob na sýpce v podstřeší. Podzemní plže byly kopané v pískovci, vytěžený mořský písek se pak používal na štukové omítky přízemních lisoven. Pro stavbu klenutých sklepů se nejprve vykopaly hluboké jámy do země, které byly po zaklenutí pálenou cihlou nebo kamenem zahrnuty hlínou. Nejrozsáhlejší sklepní kolonií osady je lokalita několika desítek sklepů Na jámě. Nepřehledná a neuspořádaná kolonie na okraji obce pod silnicí na Mikulov nabízí ukázky přízemních lisoven se sýpkou, patrové lisovny i zahloubené sklepy s cihlovým průčelím. Nejstarší stavby jsou z období před rokem 1800, na místě původních sklepů jsou i v současnosti budovány nové sklepy s lisovnami. Zajímavostí jsou hluboké staré sklepy, jejichž chodby dnes vedou pod frekventovanou silnicí. Turisticky nejatraktivnějším místem kolonie je areál Vinařský dvůr Kovacs. Vyhlášené vinařství a restauraci doplňuje penzion a příležitost poznat vinice ze sedla koně. Mezi několika zemními sklepy s bohatě členěným průčelím v Nové ulici nemůžete minout dominantní stavbu firmy Víno Marcinčák, dvojsklep s kamenným průčelím, které zdobí cihlové ostění. Sklepy s pergolou, oděné v zeleném hávu psího vína, nabízí přímo na trase Moravské vinné stezky celoroční ochutnávky vín s odborným doprovodem sommeliéra. Ve sklepní uličce U trati, která si z větší části zachovala původní charakter, převládají přízemní lisovny se sýpkou s různorodě ztvárněným průčelím.