Nový Přerov - křižovatka kultur i cyklistických tras

Osada původně ležela na místě, kde je dnes na rakouské straně hranic dvůr Alt Prerau. Starý Přerov patřil k drnholeckému panství a v písemných pramenech se poprvé připomíná v roce 1350. Následkem česko-uherských válek v 15. století obec na celé jedno století zpustla. Kolem roku 1570 byla pustina osídlena devíti charvátskými rodinami, které založily na dnešním místě vesnici Nový Přerov. V průběhu dalších staletí obyvatel obce přibývalo, v roce 1930 měl Nový Přerov 88 0 obyvatel charvátské, německé a české národnosti. Po válce bylo charvátské obyvatelstvo odsunuto do vnitrozemí a obec dosídlena reemigranty z Bulharska. Dříve zapomenutá vesnice, která donedávna oddělovala dva světy je dnes tichou a upravenou obcí i mekkou cyklistů, ve které se kříží tři trasy Greenways: Moravské vinařské stezky a mezinárodní Praha–Vídeň a Krakow–Morava– Vídeň. Dominantou vesnice, ve které žije 340 občanů, je národní kulturní památka kostel sv. Michaela ze 16. století. Zdejší klima přeje pěstování vinné révy, kterou je osázeno malebné návrší nad obcí – Přerovský vrch. Nový Přerov byl vinařskou obcí již za dob charvátských starousedlíků. Dávní vinaři pěstovali vinnou révu „na keř“ a nešlechtěnými odrůdami bago či chorvát osadili více než sto hektarů půdy. S odchodem přičinlivých hospodářů však vinice zpustly a byly vyklučeny. V 70. letech minulého století si drobní vinaři vysadili pouhých 10 hektarů nových odrůd – Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller-Thurgau, tentokrát již na tažně. Výborná kvalita zdejších vín je dána ojedinělými příznivými mikroklimatickými podmínkami a hlavně složením půdy, kterou tvoří mořské sedimenty, písek a vápencové valouny. Po pozemkové úpravě v roce 2002 byla tradice zdejšího vinařství obnovena. Ve viničních tratích Na štrekách a Langewarte vysázely velké vinařské firmy 120 hektarů nových vinic, kde se daří především odrůdám Zweigeltrebe, Rulandské bílé, Rulandské modré a Sauvignon.

Styl a pohostinnost Přerovského vrchu

Lahodná vína dozrávají v podzemí 63 vinných sklepů roztroušených ve třech patrech na úbočí Přerovského vrchu. Vybudovali je charvátští osadníci v letech 1900–1930. Pro stavbu klenutých sklepů se nejprve vykopaly hluboké jámy do svahu a vystavěla klenba z pálených cihel, která se nakonec zahrnula zeminou. Takto zahloubený sklep byl šíjí propojen s lisovnou, zakončenou cihlovým průčelím. Architektonická provedení průčelí i velikosti jednotlivých sklepů se lišily podle vkusu a zámožnosti původních majitelů. Jejich bílá i barevná, originální a neokázalá průčelí rozesetá na úpatí vinic zdobí stoupání na Přerovský vrch dodnes. A do současnosti se zachoval i původní způsob zpracování hroznů. Jen dřevěné vřetenové presy nahradily novodobé lisy kovové. Většina vinařů stejně jako jejich předkové zpracovává rmut v kádích a následné kvašení vína probíhá v dřevěných bečkách. Místní vinaři se ve svých sklepech vzájemně navštěvují a porovnávají chuť i kvalitu vín. Ale ani náhodný návštěvník nepřijde zkrátka, protože dobrým zvykem hospodářů je nabídnout kolemjdoucím i cyklistům putujícím po vinařských stezkách pohárek studeného vína. Záměrem nově vznikající vinotéky ve sklepě U Jáňů je nabízet v době turistické sezóny vína po celý den. Turistický program Za vínem na koni nabízí hostům Nového Přerova projížďky vinařskou krajinou s využitím zdejšího hraničního přechodu do Rakouska.

Sklep U Jáňů – tel.732 644 269, e-mail: zavinemnakoni@seznam.cz