Blatnice – již učitel národů pil Blatnický Roháč

Ze zakládací listiny staroboleslavské kapituly se dozvídáme, že osada na místě dnešní Blatnice pod Sv. Antonínkem byla založena v polovině 11. století. O dvě století později je již významným vinařským střediskem a víno z Blatnice se vozilo až na knížecí dvůr do Prahy. Z ústní tradice a písemných dokladů lze usuzovat i na dávný původ místních sklepů. V době předbělohorské vlastnila vinici v Blatnici rodina Jana Ámose Komenského, listiny ze 17. století potvrzují sklepy bohatých měšťanů z Uherského Brodu a Uherského Hradiště. Osadou se však v průběhu staletí prohnaly nejednou i válečné hrůzy. Ničili zde moravští husité, uherští Bočkajovci i jiní, kteří měli zálusk na slavná blatnická vína. Trvalo několik desítek let, než se vinařství znovu dostalo na původní úroveň. V druhé polovině 19. a začátkem 20. století můžeme pozorovat další úpadek vinařství v B latnici, jakožto důsledek perenosporové a révokazové kalamity, stejně jako orientace na výnosnější hospodářské plodiny. V paměti rodáků jsou nesmazatelně zapsáni Rumuni a Rusové maršála Malinovského, jejichž řádění popsal místní kronikář: „… rabovali sklepy, stříleli do sudů, až víno teklo na zem…“. Dnes se v obci dávná vinařská tradice snoubí s živou současností, rozkvět místního vinařství zajišťují velké firmy i malovinaři. Vkusné vitríny se vzorky nejlepších blatnických vín před domy vinařů či přehledné a působivé tabule na okrajích vinic, označující jednotlivé trati, mně připomněly propagaci vína v Champagni. Došlo k podstatnému zkvalitnění sortimentu, různé kvantitativní odrůdy ustoupily do pozadí a nahradily je jakostní odrůdy. V současné době jsou základními odrůdami Müller- Thurgau, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský a Svatovavřinecké. Řady keřů vinné révy v tratích Kamenice, Antonínek, Stará hora, Floriánky, Ochránky, Rybníčky, Plachty či Střečkův kopec zdobí i dnes zdejší krajinu a práce ve vinohradě určuje řád a rytmus života většiny obyvatel obce. Blatnice pod Sv. Antonínkem zaujme už na první pohled řadou lidových staveb typických pro hradišťskou oblast Slováckého Dolňácka. Vynikají krásou, barevností a ornamentální bohatostí průčelí. Dříve než se vydáte ke sklepní kolonii Stará hora, navštivte také místní kostel sv. Ondřeje. Ve svém interiéru skrývá oltářní obraz světce od Joži Úprky, který svým štětcem proslavil i poutní místo nad obcí.

Lisovny z kotovic, které přežily staletí

Areál sklepů Stará hora v lokalitě pod Svatým Antonínkem je připomínkou časů, kdy ruce stavitelů vedla pokora a cit pro účelnost stavby. Od konce 18. století zde vyrůstal soubor přízemních lisoven se sklepy, které jsou dnes chráněnou památkou venkovské architektury. Protože kámen byl na Blatnicku vzácný materiál, byly lisovny původně budovány z nabíjanice – dusané hlíny v dřevěném bednění, která byla promíchána s oblázky a v nárožích vyztužovaná kameny, později byl tento materiál nahrazen nepálenou cihlou. Lisovna má stejně jako sklep hliněnou podlahu, strop je trámový se záklopem tradičně krytým hliněnou mazaninou. Z lisovny vedou ještě schody do malé místnosti vybudované nad sklepem. Nízká a tmavá komůrka sloužila k ukládání nářadí a lísek s ovocem. Předsazený štít z hrubě opracovaných prken je opatřen dvířky, která jsou vchodem do půdního prostoru, který sloužil k ukládání sena. Sklepy v podzemí, které navazují na lisovnu přes šíji, jsou vykvelbeny z nevelkých vodou omletých kamenů z místních zdrojů.

Tragický příběh marnivé Lízy

Blatnické vinice a sklepy jsou místem zrození elitní značky bílého známkového vína Blatnický Roháč. Za směs Ryzlinku rýnského, Sylvánského zeleného a Rulandského bílého z nejlepších viničních hor Blatnicka (především z kopce Roháč) získal v roce 1880 kníže Jan II. z Lichtensteinu na mezinárodní výstavě vín v Paříži zlatou medaili. V blatnických sklepech se však údajně zrodil i příběh vinaře, který na smrtelném loži sděluje svému synovi velké tajemství výroby vína: „Pamatuj synku, že víno sa dá udělat aj z hroznů.“ A starobylá sklepení Pod Starou horou byla také dějištěm příběhu o marnivé Líze. Podle pověsti používala dcera správce blatnických vinohradů hladinu vína často jako zrcadlo. Když se jednou nahýbala nad „terčafem“, přepadla a utopila se ve víně. Od té doby Blatničany straší.

VINAŘSTVÍ VYSKOČIL – tel.518 331 356, 608 861 146

VINAŘSTVÍ RODINY CÍCHOVY – www.vinarstvicichovi.wz.cz, tel.518 331 450, 608 010 566

ING. ZDENĚK MEZULIÁNÍK – tel.606 490 519

BLATNICKÉ VINOBRANÍ (září)

KATEŘINSKÉ HODY (listopad)