Dolní Bojanovice – zlatá medaile od císaře

Podle archeologických nálezů bylo území osady obydleno Kelty již ve 4. století před Kristem. Na začátku letopočtu byli Keltové vytlačeni germánskými kmeny Markomanů, v průběhu 6. století počaly na území pronikat první kmeny Slovanů. Nejstarší písemná zpráva o obci je psaná latinsky a pochází z roku 1196. Obec a její okolí velmi trpěly četnými válečnými nájezdy, o čemž svědčí řada zaniklých osad např. Rupersdorf, Roztrhanice, Kapanice, Kuničky, Vsisko a Potvorovice. Dolní Bojanovice původně patřily pánům z Kunštátu, od začátku 16. století do roku 1848 byly majetkem hodonínského panství. Nejdůležitějším zdrojem příjmů vrchnosti bylo rybníkářství a vinařství. Staletou tradici vinařství a vztah Bojanovčanů k vínu dokládá pořekadlo, které má údajně původ v této podlužácké obci: “Kdo víno pije, muzice platí, vezmou ho do nebe andělé svatí.“ Z Dolních Bojanovic pochází i nejstarší dochovaný lis na Hodonínsku. Na jeho hynštu je letopočet 1621 a je uložen v Moravském muzeu v Brně. V roce 1905 vzniklo v Dolních Bojanovicích vinařské družstvo Zádruha jako první svého druhu v českých zemích. Bojanovské vinařství proslavil zejména znamenitý Ryzlink rýnský, na ochranu před jeho paděláním vydal majitel panství v roce 1738 zvláštní příkaz. Mimořádně kvalitní víno se používalo pro bohoslužebné účely, ale i jako vysoce hodnotné platidlo v naturální formě. Směs Ryzlinku rýnského s budínkou místního vinaře Jana Bohúna byla poctěna zlatou medailí, kterou rakouský císař František Josef I. předal vinaři osobně při návštěvě Hodonína v roce 1898 a od té doby byl bojanovský Ryzlink rýnský ozdobou slavnostních tabulí na císařském dvoře. Dnes pěstuje vinnou révu v obci 230 vinařů a rozloha vinic je téměř 100 hektarů. Na viničních tratích Hazuky, Hora holčická, Ochoze, Vrance, Zvolence, Myšince, Díl u kyjovské cesty a jinde se pěstují především pozdní odrůdy, odolnější proti jarním mrazíkům. Kromě zmíněného Ryzlinku rýnského je to Ryzlink vlašský, Rulandské bílé i šedé, vysoké jakosti a typické odrůdové aroma zde dosahují červené odrůdy Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe.