Vinařství se v Miloticích ujalo již před třicetiletou válkou a  vinice byly původně soustředěny v trati zvané Horky. Vzhledem ke své poloze se však jako vinná hora lépe hodily Šidleny , takže koncem 17. století  poskytli majitelé milotického panství Serényiové  tuto bývalou pastvinu pro pěstování révy vinné. Na Kyjovsku se v té době pěstovala hlavně bílá vína, dnes již vymizelé odrůdy -  šryk, lampart,  topol nebo ebling, Naši předkové jim pro jejich pozdní zrání říkali „kyseláci“. Pro některé dnes známé odrůdy používali dávní vinaři libozvučné názvy. Ryzlink rýnský byl řezlík nebo budinka, Sylvánské zelené cinyfádl, Chrupku bílou nazývali časladorem.

Živá vinařská kolonie

V Šidlenách, které se staly dominantní vinnou horou Milotic, se později soustředila i výstavba sklepů a búd. Původní přízemní búdy obdélníkového tvaru stávaly samostatně v jednom řádku vinoucím se do kopce. Stavebním materiálem byla nepálená cihla. Vstupní průčelí bylo prolomeno pravoúhlým vchodem a malým větracím okýnkem s mříží, zvenku uzavřeným dřevěnou okenicí. Búdy byly jednoprostorové s trámovým stropem a půda nad nimi sloužila jako seník. Čelní stěna byla ozdobena modrou podrovnávkou. V zadní části lisovny byl jeden nebo dva schody, po nichž se sestupovalo k šíji. Staré búdy byly štítově orientované, mladší výstavba má většinou okapovou orientaci, některé lisovny jsou opatřeny žudrem. V kolonii je i několik sklepů bez lisoven, jen s převýšeným pravoúhlým průčelím, krytým pultovou stříškou. Od konce 50. let minulého století se Šidleny postupně rozrostly v členitý areál čítající 250 sklepů, zástavba tvoří náznaky několika náměstíček. Nově vybudované stavby jsou většinou patrové, často s obytným podkrovím. Při dekoraci novodobých sklepů se navzdory tradici používala forma sgrafita v břízolitové omítce. Kolorit Šidlen dotvářejí drobné sakrální objekty, nejstarší je křížek u polní cesty do Milotic, zajímavá jsou sloupková boží muka z roku 1969. Milotická sklepní osada nemá starobylý ráz petrovských Plžů ani domácký půvab vinných sklepů na úpatí Chrástu u Vlkoše. Rozložena na návrší mezi vinicemi však nabízí krásný výhled do údolí a atmosféru živé vinařské kolonie.

Slunečnou sobotu v předvečer Božího hodu velikonočního, kdy jsem Šidlenami projížděl, využívala většina vinařů k jarním pracím ve vinicích. Před několika otevřenými sklepy besedovali ti, kteří dodržují křesťanský zvyk nehýbat se zemí od Velkého pátku do Vzkříšení. Rád jsem přijal pozvání na skleničku a připojil se k diskusi o původu místního názvu Šidleny. Na výroku, že pochází od slova šidit, jsme se shodli. Zda šidili vinaři víno, zákazníky nebo dráby vybírající desátky pro šlechtu, o tom se názory různí. Ryzlink rýnský, který jsme koštovali, určitě šizený nebyl. Zlatě žlutá barva, harmonie, vůně kvetoucích lip. Při druhé sklence jsem si vyslechl vyprávění o historii osvobozování Milotic. Až navštívíte Šidleny, nechte si vyprávět příběh o ukrývání místních občanů ve sklepech a nedalekém dolu Franc de Paule. Stojí za to.

KOŠT VÍNA (duben)

NÁRODOPISNÝ FESTIVAL KYJOVSKA V MEZIDOBÍ SLOVÁCKÝCH ROKŮ (srpen)

TRH MÍSTNÍCH PRODUKTŮ (září)