Na trase Moravské vinné stezky, nedaleko zemské hranice Moravy a dolních Rakous, leží stará původně slovanská osada Chvalovice. S příchodem německého obyvatelstva v době kolonizační vlny 13. století se obec poněmčila, což se odráží i ve vývoji jejího názvu – Kallendorf či Kondorf. V minulosti obec většinou sdílela osudy pozemkového majetku premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, byť se v různých dobách ocitala i v majetku šlechtických a rytířských rodů. Z nich nejznámější byli v první polovině 16. století rytíři ze Zástřizl. Na mnohasetletou tradici pěstování vinné révy navazují dnes vinaři v tratích Nad sklepy, Dívčí hora a Čihadla, které jsou osázeny více než 60 hektary vinic.

Sevřena v údolí nad potokem Daníž a rozložena kolem cesty zastíněné vzrostlými stromy je více než stovka sklepů chvaletické vinařské kolonie. Většinou neklenuté sklepy jsou vykrouženy v pískovci, některé jsou vybudovány v úrovni terénu a vrstva hlíny nad nimi pak dosahuje i 16 metrů. Jiné sklepní chodby klesají pod povrch a tomu je přizpůsobena i délka šíje. Podlaha sklepů, které dosahují délky až několika desítek metrů, je z nerovné, dusané hlíny. Ve Chvalovicích dosud najdeme i zemní sklepy ve stráni, většinou jsou ale opuštěné. Původní přízemní lisovny nad sklepy, z nichž nejstarší byly vybudovány v 18. století, byly postaveny z kotovic. Později k nim byly často přizděny maštale z pálených cihel, které měly samostatný vchod. V obci se starou vinařskou tradicí přecházelo vlastnictví lisoven a sklepů z jedné generace na druhou. Dědicem byl obvykle syn, který dostal dům s ostatními hospodářským stavbami. Historickou tvář kolonie připomíná jen několik rozložitých staveb preshauzů, jejichž průčelní stěna je dělena půlkruhově zaklenutým dveřním otvorem a malými okny. Uvnitř, naproti lisu, býval odjakživa podélný stůl s dlouhou lavicí, u kterého vinaři popíjeli a besedovali. Teprve kolem roku 1900 se tento kout pro hosty začal oddělovat prkennou nebo zděnou přepážkou a vznikla tak samostatná místnost, zvaná všeobecně šmajchlkabinet.