Délka:                                   

26 km

Profil: 

Několik kopečků v první části etapy tvoří nejzápadnější výběžky Kyjovské pahorkatiny,  okolí centra oblasti tvoří roviny Dolnomoravského úvalu

Povrchy:                    

90 % klidné silnice 3. třídy a zpevněné terénní úseky

Max. převýšení:     

180 m

Sjízdnost:                   

Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok, náročnější je pouze přejezd písčitého úseku z Hrubého háje do Bzence

Značení:                    

Žlutou tabulku s kolem doplňuje šedivé sklepní žúdro

Nástupní místa:        

Ježov, Bzenec, Moravský Písek

Nádraží na trase:       

Bzenec, Moravský Písek

Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Nejkratší vinařská stezka kopíruje hranice oblasti většinou po silnicích III. třídy, krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou lehce sjízdné za každého počasí. Náročnější je jen přejezd písečného úseku od křižovatky stezek v Hrubém háji směrem do Bzence . Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku, část stezky je v souběhu s páteřní Moravskou vinnou procházející oblastí cestou  z Uherského Hradiště do Znojma.Ozdobou pestrého okruhu, který doplňuje páteřní Moravská vinná stezka, jsou ukázky lidové venkovské architektury a návštěva tradičního vinařského centra oblasti protkaného sklepními uličkami. Nejvyšším bodem stezky je místo dalekých výhledů východně od obce Újezdec /380 metrů n.m./, rovinatá část trasy se pohybuje v nadmořské výšce 200 m /Bzenec/.

Vinařská oblast, která dala stezce jméno,  je dnes součástí podoblasti Slovácko a odrůdovým složením i charakterem vín vychází z dlouhé vinařské tradice města Bzence. Královské město, které oslaví v roce 2015 milenium své existence, dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy, kterou můžete spatřit v zámeckém parku.Především bílá vína  špičkové kvality můžete ochutnat  i v dalších vinařských obcích na Bzenecku. Spletité uličky v severní části Bzence a „zmoly“  pod návrším zvaným Starý hrad jsou protkány sklepy malovinařů. Několik z nich je ukázkou podmanivé krásy  lidové sklepní architektury.

NA STARTU NEJKRATŠÍ VINAŘSKÉ STEZKY       

JEŽOV-VÁŽANY    

 Návěstí  na okraji obce Ježov označuje křižovatku Kyjovské a Bzenecké vinařské stezky.  Západní větev stezky vedoucí bývalou bzeneckou oblastí zde začíná  krátkým  stoupáním do Žeravic. Osada, jejíž historie sahá do 13. století, je nejen významnou vinařskou obcí s bohatým  spolkovým životem, ale také místem, kde se nachází několik pozoruhodných architektonických a historických památek. Prohlídka pamětihodností obce začíná u barokního kostela zasvěceného Stětí sv. Jana z roku 1722. Pomník T.G. Masaryka před kostelem je jednou z mála soch zakladatele novodobého českého státu, který nebyl v době komunistické diktatury odstraněn. Koncem 80. let se stal místem spontánních projevů úcty prezidentu-osvoboditeli, které „režim zapomnění“ těžce nesl. Památník J.A. Komenského připomíná působení českých a moravských bratří v Žeravicích a ordinaci učitele národů na kněze na bratrském synodě v obci 26. dubna roku 1616.  Místní hřbitov zdobí ojedinělá hřbitovní kaple svaté Barbory se šindelovou střechou a vysoký sloup se sousoším bičovaného Krista. Cesta ke hřbitovu, až k bráně lemovaná vinicí, dýchne atmosférou verše z básně Jana Skácela „Hřbitov vinařů“. /Po smrti ještě když jsou naznak/ mívají ústa plná vína/ není to bože jejich vina/ a uskoč rychle do révoví/ až půjdou kolem smutné vdovy/ viničnou cestou na hřbitov/.

                                       Hřbitovní kaple svaté Barbory v Žeravicích

Po sjezdu k Fibingerovu mlýnu a odbočce doleva směrem na Syrovín zvedá se stezka ke svému nejvyššímu bodu, obci Újezdec. Kaple Panny Marie Bolestné na okraji Syrovína je architektonicky hodnotná pozdně barokní stavba z II. poloviny 18. století, farní kostel Obrácení svatého Pavla je z roku 1716. Újezdec, osada položená 380 m n.m. je díky své poloze místem prvotřídních vinařských tratí. K jihu obrácené svahy poskytují kvalitní surovinu sloužící k výrobě špičkových vín s přívlastkem. Za obcí opouští trasa stezky silnici a odbočuje doprava směrem na Vážany. V nejvyšším bodě se přes zelená údolí otevírá široký výhled na věnec pohoří do všech světových stran předkládající důkaz o kulatosti Země.

PATNÁCT SPOLEČNÝCH KILOMETRŮ S VINAŘSKOU MAGISTRÁLOU                           

VÁŽANY-BZENEC 

Svou pouť přeruší  Bzenecká vinařská  ve Vážanech. Místní komunikace kolem pozdně gotické kaple sv. Josefa  a odpočívadla s informační tabulí přivede stezku k silnici a odbočením doprava následuje úsek, který je propojením okruhu  červeně značenou Moravskou vinnou stezkou. Klesá do Ořechova, míjí  zámek z konce 16. století i zajímavou kapli sv.Václava v obci a jako šedivá stuha v zeleni teras a remízků se vine v klidu a bez aut do Těmic. Z obce, která nese jméno feudálního pána Jana z Témů,  pokračuje přes Domanín do Bzence jako Moravská vinná a Bzenecká vinařská stezka zároveň. Složitý historický vývoj obce Těmice započal roku 1264.  Jako mnoho jiných obcí zpustly Těmice v době třicetileté války, později ves získal velehradský klášter a  připojil ji k ořechovskému dílu svého panství. Historickou památkou osady je žudro na lidovém domě čp. 48, který pochází z poloviny 19. století. Podobný osud jako Těmice měla v minulosti i další osada na stezce Domanín, od 13. století vlastnictví kláštera cisterciáků na Velehradě. Obci dominuje kostel sv. Václava vystavěný v letech 1786-1788, který se může pochlubit kvalitními obrazy Ignáce Raaba a raně barokní zemědělská usedlost zvaná Dvůr.

                                            Domanín - kostel svatého Václava

Za Domanínem opouští trasa silnici pro motorová vozidla a u kamenného kříže odbočuje do otevřené krajiny nad Bzencem.  Následným sjezdem mezi vinicemi k Hrubému háji vstupuje stezka do Dolnomoravského úvalu, rozsáhlé sníženiny s plochým povrchem a unikátní oblastí vátých písků, tvořících v několika lokalitách v okolí Bzence národní přírodní památku se suchomilnou flórou a faunou. Na okraji Hrubého háje míjí stezka sídlo vinařské společnosti Chateau Bzenec,  která od roku 2002 vlastní  právo používat ochranné známky Bzenecká lipka a Chateau Bzenec. Spolu s dalšími firmami založenými ve městě po roce 1990 je příslibem renesance historické proslulosti vinařství ve Bzenci. V místě, kde se potkává s Uherskohradišťskou zatáčí Bzenecká stezka doprava a krátkým terénním úsekem spěje k centru oblasti.

Město Bzenec bylo již  od středověku místem rozvinutého vinařství a čilého obchodního ruchu. Za vlády Václava II. byl Bzenec ustanoven správním střediskem pro jihovýchodní Moravu a vysoké daňové výnosy z vinic se staly zdrojem financí pro stavbu královského hradu na přelomu 13. a 14. století. Po přenesení správy oblasti do Olomouce přišel Bzenec o své výsadní postavení a na významu ztratilo i místní vinařství. Do dějin moravského vinařství zasáhlo město znovu počátkem 30. let minulého století, kde zde vzniklo první vinařské družstvo na Moravě /1921/ a založilo ve Bzenci velkovýrobní zpracovatelskou tradici.

                                              Bzenecké sklepy ve čtvrti Baráky

POD STARÝM HRADEM VE BZENCI

Přímo na trase stezky, která prochází severní částí Bzence, nacházejí se nejvýznamnější památky královského města. Židovský hřbitov v ulici Karla Čapka je středověkého původu, nejstarší dochované náhrobky jsou z konce 17. století. Mezi asi tisícem kamenů je několik cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Vstupní obřadní síň eklektického výrazu byla v 80. letech minulého století znehodnocena přestavbou. Před vchodem do raně barokního kostela sv. Jana Křtitele z počátku 18. století je na vysokém sloupu s volutami umístěná cenná kamenosochařská  práce, barokní  sousoší sv. Trojice. V anglické zahradě pseudo-gotického zámku, který se po desetiletích vrátil do majetku města a čeká na své využití, roste památný strom. Starobylá lípa čítá údajně 900 let věku.

                                     Předválečná podoba židovské obřadní síně

V sousedství zámku, pod sgrafity místní sokolovny, najdete stinnou zahrádku restaurace certifikované známkou Cyklisté vítáni. Čekání na chutné a levné jídlo vám budou odměřovat sluneční hodiny na fasádě budovy a voda protékající  stylizovaným mlýnským kolem. Pokud je vaším dnešním cílem zdolání Bzenecké vinařské stezky, není proč spěchat.  Na křižovatce v pět kilometrů vzdálených Těmicích se okruh její trasy uzavírá.