Délka:                                   

85 kilometrů

Profil: 

Náročnější trasa vedoucí zvlněnou  pahorkatinou a okrajem Ždánického lesa, prudká stoupání a táhlé sjezdy v podhůří Chřibů

Povrchy:                    

70 % silnice 3. třídy, 30% zpevněné a nezpevněné lesní a polní cesty

Max. převýšení:     

250 m

Sjízdnost:                   

Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok, lesní úsek Strážovice-Věteřov je za mokra sjízdný pouze na horském  kole

Značení:                    

Sklepní žúdro zelené barvy na žlutých tabulkách s kolem

Nástupní místa:        

Kyjov, Vlkoš, Ždánice, Čejč,

Nádraží na trase:       

Kyjov, Vlkoš, Čejč,

Kopcovitým profilem a délkou je Kyjovská vinařská stezka  výzvou zkušeným cyklistickým harcovníkům, pestrostí a biologickou hodnotou krajiny představuje lahůdku pro milovníky přírody. Trasa netvoří uzavřený okruh, svým průběhem spíše kopíruje ráz krajiny a několika větvemi navazuje na  stezky procházející sousedícími oblastmi – Bzeneckou, Velkopavlovickou, Mutěnickou.V průběhu bezmála devadesáti kilometrů vinařské stezky vás čeká  mírně zvlněný terén Kyjovské pahorkatiny, prudká stoupání a nádherné sjezdy v podhůří Chřibů i členité úseky s dalekými výhledy na okraji přírodním parku Ždánický les. Charakter stezky vystihuje její barevné značení. Po celé cestě vás bude provázet zelená barva lesů, remízků, vinic, sadů, polí a luk.

Bývalá Kyjovská vinařská oblast je dnes součástí velké podoblasti Slovácko. Vinařství na  Kyjovsku má již typický severní ráz a vyznačuje se bohatým odrůdovým sortimentem. Pěstují se zde nejen běžné odrůdy pro bílá vína, ale i velké plochy odrůd modrých, které většinou dávají červená vína říznějšího charakteru. Vzhledem k položení vinic jsou rozšířenější ranné odrůdy jako je Müller-Thurgau či Muškát moravský, výborné kvality tady dosahují i vína Rulandské šedé a Ryzlink rýnský. Pestrou ukázkou  typologie sklepní architektury i příležitostí k ochutnání zdejší „burgundy“ či „milerky“ jsou sklepní areály ve Vlkoši, Kelčanech, Skalce nebo Hýslých.  Stálá vinařská expozice ve sklepě „U Petra“ v Kyjově na  Šištótě nabízí kromě ochutnávky vína  i muzeální expozici vinařského nářadí, náčiní a krojů.

Začít můžete třebave Vlkoši

VLKOŠ-ČELOŽNICE

Zemědělská a vinařská obec Vlkoš byla svou zámožností a podnikavostí obyvatel v době první republiky v čele zemědělského pokroku v oblasti. V její polistopadové historii to byla starostka obce Anna Čarková, která v roce 1998 stála u zrodu projektu Moravské vinařské stezky. A u bývalého mlýna ve Vlkoši, nedaleko barokní kaple z 2. poloviny 18. stoletízačíná i trasa Kyjovské vinařské stezky. Na konci Kelčan zatáčí stezka směrem na Žádovice a Ježov,kde kolem původně gotického kostela svatého Jakuba, který si dodnes uchoval šindelovou střechu,míří do Skalky. Mezi Ježovem a Skalkou se nachází chráněné území přírodní památka Hošťálka. Půlhektarová louka je domovinou řady vzácných druhů teplomilných rostlin.

Chloubou obce Skalka, která dostala název od pískovcové skály vypínající se nad osadou,je sklepní areál Drahy. Začal vyrůstat koncem 19. století, většinadvouprostorových sklepů v kolonii pochází ze 30. let minulého století. Přes Labuty a Vřesovice, kde se trasa stezky přiblíží nadohled Chřibům, se od Josefínského dvora vrací zpátky do vinorodého kraje. Prokličkuje sady a vinicemi nad Moravany a po sjezdu vinařskou uličkou v obci nabízí dvojí volbu. Odbočením doleva a cestou kolem nové rozhledny nad moštěnickým zámečkem a půvabnou hýselskou sklepní kolonií se můžete vrátit do Vlkoše.

Po odbočení vpravo následuje krátké vystoupání nad Moravany a dvojitý zhup do Čeložnic, kterou jsou předehrou katraktivní cyklistice plné táhlých stoupání a prudkých sjezdů. V Čeložnicích si prohlédnětepamátkově chráněná zvonice na návsi. Lidová čtyřboká patrová stavba z roku 1854 je doplněnákamennou sochou sv. Jana Nepomuckého a slunečními hodinami.

Záhadné a mýty opředené Chřiby

ČELOŽNICE-BUKOVANY

Cesta do Chřibůvede kolem chatové oblasti Pastviny apostupně vystoupá do nadmořské výšky 450 m. Na námahu spojenou se šplháním k nejvyššímu bodu etapy pod Lenivou horou zapomenete při dlouhém a strmém sjezdu zeleným tunelem ke Zlámalově samotě. V Bohuslavicích, kam nás trasa přivede po silnicič. 432, stezka odbočuje pod železniční viadukt, překračuje Kyjovku a zvedá se k Bukovanům.Bohuslavice, obec kde se po staletí na jižních svazích Chřibů pěstuje charakteristické víno, jsou místem, které si vyžaduje zastávku. Okolí obce je bohaté na archeologické nálezy z doby předslovanské, zastoupeny jsou také nálezy z období slovanského včetně kostrových mohyl. Jednolodní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1408 patří k nejstarším církevním stavbám v regionu, jeho současná podoba je z let 1697-1700. Stáří kostela potvrdil nedávný objev gotické nástěnné malby Ukřižování Krista v zazděném výklenku presbytáře. Přírodní památka Bohuslavické stráně je chráněnou rezervací, kde se v suché a teplé oblasti strání uplatňují především trávy a teplomilný hmyz.

Nahoru-dolů okrajem ždánického lesa

BUKOVANY-DAMBOŘICE

V ohybu cesty do Bukovan, na místě zničeného kamenného kříže, byl v roce 2003 vztyčen jednoduchý dřevěný kříž, který moderní symbolikou vyjadřuje krutost smrti na kříži. Obec Bukovany je branou do přírodního parku Ždánický les. Vegetaci přírodního parku, vyhláše-ného v roce 1996, tvoří porosty habrových a bukových doubrav, dubových bučin a bučin. Charakteristický je bylinný podrost a mykologická bohatost lesa. Pestrá a druhově početná je i fauna parku.Vinařská stezka vede z Bukovan po silnici přes Ostrovánky do Nechvalína, obce ve které bylo v polovině 80. let minulého století objeveno 179 hrobů z doby laténské a slovanské. Podle překvapivých nálezů zbraní a šperků se dá soudit, že Nechvalín patřil k významným opěrným bodům velkomoravské obranné linie. Cestu do Lovčic a Žádnic, procházející okrajem Ždánického lesa, lemují vinice a ovocné sady, směrem na jih poskytuje daleké výhledy do krajiny. Ve Ždánicích, které jsou centrem rázovité folklórní oblasti, doporučuji návštěvu Vrbasova muzea v původně renesančním zámku rodu Kouniců.Příští zastávkou na trase je obec Archlebov, v 15. století významné trhové centrum, které nabízí k prohlídce několik kulturních památek. Nejvýznamnější je kostel sv. Rocha a Šebes-tiána a barokní kamenosochařská práce kříž v Záhumení. Na návsi umístěná plastika „Vinař“ zlínského výtvarníka s archlebovskými kořeny Jaroslava Kovandy, je zřejmě ojedinělým sochařským ztvárněním tohoto živočišného druhu. Strýc v kšiltovce, s koštýřem a karafou je také jednou z mála realizovaných instalací Kovandy v době „normalizace“.

Pro nepřítomnost domácích neochutnal jsem v Archlebově místní specialitu - rekvírované víno, na které upoutávají dva sudy a vývěsní štít domu č. 310. Od majitele ochranné známky jsem se později dozvěděl, že značka má původ v událostech z doby pobytu napoleonských vojsk na Moravě.Víno, které vojáci zabavovali pro důstojníky Napoleonovy armády pocházelo také z trati, kde dnes pěstuje révu vinnou pan Strmiska. Na lahodnost archlebovského vína prý ve vyhnanství na ostrově sv. Heleny často vzpomínal i sám císař.Po silnici pokračuje stezka do Žarošic, poutního místa s kostelem Panny Marie z r. 1801, za obcí odbočí doleva a po krátkém úseku po státní silnici, zamíří nejdříve terénem, později po silnici do Dambořic. Obec zažila největší rozkvět příchodem habánů v r. 1550, od 16. století existovalo v městečku rovněž významné židovské osídlení. Pozdně empírová synagoga byla sice v roce 1948 zbořena, památkou na život židovské komunity však zůstala ulice podél potoka zvaná Mezi židma a hřbitov založený v 17. století čítající asi 400 náhrobků. Z Dambořic pokračuje stezka na křižovatku před Velké Hostěrádky, kde na ni navazuje Velkopavlovická vinařská stezka, v obci samotné je potom začátek cyklistické stezky vedoucí bývalou Brněnskou vinařskou oblastí.

Kopce a nezpevněné úseky jsou kořením cyklistiky

DAMBOŘICE-KYJOV

Na zpáteční cestě do centra oblasti se v obci Násedlovice trasa stezky ještě jednou rozděluje. Jižní větev pokračuje přes Karlín a polní cestou mezi vinicemi kolem přirodní rezervace Hovoranské louky do Čejče. Kratší cesta do Kyjova začíná stylovým průběhem stezky přes Násedlovice;křivolaké uličky s kočičími hlavami ji přivádí do sklepní kolonie s několika pěknými ukázkami nadsklepních domů. Následující členitý terénní úsek v sousedství potoka Trkmanka vede do Želetic. V katastru obce, po stezce směrem na Nenkovice, se nachází národní přírodní památka Na Adámcích. Na svazích kopce Homole představuje teplomilná stepní společenstva s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a hmyzu. Přes Nenkovice a Stavěšice dospívá stezka pod vrchol Babího lomu do Strážovic. Na místním hřbitově je hrob malíře Jano Köhlera, nábožensky orientovaného umělce tvořícího především na Moravě. Köhler je autorem mnoha monumentálních fresek ve stylu neorenesance se secesní stylizací a barevností, v roce 1911 opatřil sgrafity i kyjovský zámeček. V místě, které je od Kyjova vzdálené sedm kilometrů, nabízí se závěr náročné etapy nejkratší cestou do města. Stezka však pamatuje na koření cyklistiky, zatáčí vlevo a před hřbitovem za obcí odbočuje doprava. Krásný lesní úsek ústí v obci Věteřov nedaleko kostela Svatých Cyrila a Metoděje, postaveném podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda. Sousední secesní faru vyzdobil freskami  Jano Köhler. Pozvolné stoupání obcí k cíli etapy nabývá na strmosti, stezka míří k výšinnému sídlišti ze starší doby bronzové pod Lysou horu.Tichou a upravenou obcí Sobůlky potom zvolna klesá do údolí řeky Kyjovky, aby se v královském městě Kyjově, středisku vinařské oblasti a Dolňáckého Slovácka napojila na červeně značenou Moravskou vinnou stezku.