Pohled od kravihorského ministerstva "financí, pošt, šeptandy a spojů různých" naznačuje pokračování trasy Moravské vinné - stoupá po silnici do Vrbice. Následuje sjezd mezi vinohrady do Kobylí a cesta bezlesou krajinou přes Brumovice a Klobouky do Krumvíře, centra národopisné oblasti "kraj beze stínu". V obci stezka nakrátko odbočí ze silnice a osadou prochází po klidné místní komunikaci podél potoka Kašnice. Podobnou "myšku" zopakuje trasa v Terezíně, kde dvojím odbočením na křižovatce ve středu obce přivede cyklisty ke sklepní uličce.

Obec Terezín je nejzápadnější výspou bývalé Mutěnické vinařské oblasti, která je dnes součástí Slovácké podoblasti. Oblast vyniká širokým sortimentem odrůd, výše položené vinice v kopcovitém terénu dávají plná vína se svěžím charakterem a výrazným odrůdovým aroma. Leží zde dvě významná vinařská centra - Mutěnice s výzkumnou vinařskou stanicí a Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením.

Krajem T. G. Masaryka vede úsek stezky přes Čejč do Čejkovic. Připomínkou několikaletého pobytu prezidenta-osvoboditele je stejnojmenná cesta i pamětní desky v obou obcích. Brzy za Čejčem končí odbočkou růžové vinařské stezky do Mutěnic její krátký společný úsek s páteřní vinařskou trasou. Moravská vinná pokračuje mírným stoupáním po silnici směrem na Čejkovice. V polovině cesty odbočí do terénu a začíná desetikilometrový úsek do Starého Poddvorova, který patří k nejpůvabnějším na celé trase. Kvalitní, většinou nezpevněný povrch stezky kopíruje členitý reliéf krajiny, parádní výhledy do údolí střídá pohodová jízda na úpatí polí a vinic.

Na nejvyšším místě v obci stojí farní kostel sv. Anny ze 17. století, který tvoří s okolním hřbitovem a barokní branou působivý architektonický celek. Poklonka sv. Jana Nepomuckého je barokizující stavba z poloviny 19. století, stejně jako poklonka sv. Floriána u silnice do Vrbice, která tvoří význačný orientační bod v krajině. Bořetice patří k nejvyhlášenějším vinařským obcím Velkopavlovické oblasti a sklepní areál na břehu říčky Trkmanky k nejpůvabnějším a nejosobitějším ukázkách sklepní architektury. Panorama vinařské vesničky však těžce utrpělo výstavbou „pastelek“ - nepadnoucího a uniformního hotelu Kraví hora. Vinařská vesnička čítající 260 sklepů seřazených pod Kraví horou vyhlásila v roce 2000 recesistickou Svobodnou spolkovou republiku Kraví hora s vlastní ústavou, vládou, prezidentem a měnou zvanou „kravihorec“. Upravená a čilá obec Bořetice získala v roce 2005 titul „Vesnice roku“.

Obyvatelé osady, založené německou kolonizací ve 13. století, měli již od středověku povinnost strážní a vojenské služby. Vinné sklepy, které vznikly z úkrytů a chodeb /lochů/ v kopci Stráž, stojí až v sedmi patrech nad sebou. Nad vsí se vypíná novorománský kostelík sv. Jiljí s věží vysokou 36 metrů postavený v letech 1913–1920.

První písemná zmínka o obci je z roku 1252, v katastru osady však byly objeveny archeologické nálezy z doby bronzové a sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou. Kostel sv. Jiří z roku 1670 se samostatně stojící věží byl postaven na gotických základech jako součást opevnění okrsku. Kobylí je jednou z dominantních obcí v produkci červeného vína.

Renesanční radnice vybudovaná r. 1589 byla v polovině 19. století rozšířena a její interiér zveleben. Dnes je sídlem městského úřadu a muzea s národopisnými sbírkami. Raně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1655 ukrývá cenný mobiliář v podobě tzv. „litenčického oltáře“ a velkolepě pojatou malbu Křižování Krista od Ludvíka Kolka z r. 1955. Bohatou vnitřní výzdobou a cenným mobiliářem /mj. renesanční kazatelnou/ se chlubí i kaple sv. Barbory na zalesněném kopci nad městem.

Jako připomínka na bohaté tradice větrných mlýnů na Kloboucku /ještě koncem 19. století stály na jižních svazích Klobouk čtyři větrné mlýny/ stojí dnes na místě posledního z klobouckých větřáků renovovaný zchátralý větrný mlýn z Pocetluk na Kroměřížsku. Je to jeden z mála větrným mlýnů u nás, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Veřejnosti je přístupný, nejlépe po telefonické domluvě.

Městečko s právem trhu a právem vařit a prodávat pivo utrpělo v době husitských válek těžké ztráty a v polovině 15. století téměř zpustlo. V 18. století, při zakládání nových obcí, bylo území osady osídleno částečně i francouzským obyvatelstvem. Barokní kaple sv. Valentýna z poloviny 18. století s pozdějšími úpravami a socha sv. Kajetána ze stejného období jsou nejvýznamnějšími památkami obce. Vinařská tradice obce se soustřeďuje v lokalitě Pod búdama, kde je uchováván i historický dřevěný lis z roku 1790.

První zmínky o obci i o pěstování vína v Čejkovicích jsou spojeny s rytířským řádem templářů. V polovině 13. století zde vybudovali gotickou tvrz i rozsáhlé templářské vinné sklepy, které svojí délkou 650 m patří k nejdelším u nás a které je možné si po předchozí domluvě prohlédnout. Tvrz byla ve 17. stol. přestavěna na barokní zámek, v jehož prostorách dnes sídlí hotel Zámek – znamenitá restaurace s galerií vín. V blízkosti zámku jsou chráněné barokní hospodářské budovy /sýpka/. V obci je pomník a pamětní síň T. G. Masaryka, připomínající jeho čejkovický pobyt v letech 1856–1862.

Větrný mlýn německého typu z roku 1870 udržoval jeho poslední vlastník v provozu do roku 1949. V posledních letech však sloužil pouze pro výrobu krup. V roce 1999 mlýn vykoupila obec Starý Poddvorov a provedla obnovu cenné historické památky. Veřejnosti je přístupný, nejlépe po telefonické domluvě.