Délka:                       

65 kilometrů

Profil:                      

Přehledná a rovinatá trasa, krátká stoupání vinicemi k místům dalekých výhledů

Povrchy:                    

90 % zpevněné polní cesty

Max. převýšení:         

100 m

Sjízdnost:                   

Trasa stezky je sjízdná po celý rok a za každého počasí

Značení:                     

Obousměrné značky se stylizovaným sklepním žúdrem růžové barvy

Nástupní místa:          

Kyjov, Čejč, Mutěnice

Nádraží na trase:        

Kyjov, Čejč, Mutěnice

Cyklistická stezka procházející bývalou Mutěnickou vinařskou oblastí vede mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny.  Zeleň sadů, remízků  a vinic střídají velké  žluté lány,  řepky, slunečnic a obilí.  Kultivovaná krajina  a dobře sjízdné cesty nabízí cyklisticky atraktivní okruh, který si můžete  spojkou vyznačenou mezi Hovorany a Jarohněvickým rybníkem upravit „na míru“. Prodloužená  trasa má tvar ležaté a hodně členité osmičky, krácením pomocí spojky můžete volit jeden ze dvou menších okruhů. Větší část trasy vede po zpevněných polních cestách,  výjimkou  z nenáročného průběhu stezky je jen stoupání k trati Budovníky a několik krátkých úseků  nad Šardicemi. Půvab Mutěnické vinařské stezky oceníte zvláště na podzim. Barevnost přírody se snoubí s barvami krojů při hodech, vinobraní a lidových slavnostech, sklepní uličky ožijí prací vinařů a vůní burčáku.

Mutěnicko jako součást vinařské podoblasti Slovácko tvoří přechod mezi severními a jižními podoblastmi pěstování révy vinné na Moravě. Teplý a suchý kraj v údolí řeky Kyjovky přeje  odrůdám Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský, Tramín a Müller –Thurgau, v posledních letech se rozšířilo pěstování Chardonnay. Na menších plochách modrých odrůd převládá Modrý Portugal, Frankovka a Svatovařinecké. Výše položené vinice na jižních svazích zvlněného terénu,  kde již není tolik patrný vliv teplého  proudění, tady dávají plná vína  se svěžím charakterem, jemnou kyselinou a výrazným odrůdovým  aroma. 

Čejč

Městečko s právem trhu a právem vařit a prodávat pivo utrpělo v době husitských váleka v polovině 15. století téměř zpustlo. Při zakládání nových obcí v 18. století bylo území osady osídleno částečně francouzským obyvatelstvem. Vinařská tradice obce se soustře-ďuje v lokalitě Pod búdama.                                                       

Dubňany

Tvář původně zemědělské osady změnila průmyslová revoluce. Po roce 1850 se ve městě začal rozvíjet sklářský průmysl a následně i těžba hnědého uhlí. K největšímu rozmachu  obce došlo s další expanzí hornické činnosti po roce 1950, kdy vzniklo i sídliště Lignit, zajímavá ukázka dobového stylu sorela.

Hovorany

První písemná zmínka o Hovoranech  pochází až z roku 1593 a v zakládací listině obce je zároveň zpráva o pěstování révy vinné v obci. Na sklonku 16. století přibyla do kraje početná skupina chorvatských sedláků, která v místě dnešních Hovoran založila novou osadu. Takže jazyk, kterým první Hovoráci hovořili bylo chorvatské nářečí, tzv.čakavština. Nejvýznamnější památka obce,  kostel sv. Jana Křtitele z let 1721 – 1725, je cennou ukázkou venkovského baroka.

Milotice

Chloubou osady je barokní zámek  nazývaný „Perla jihovýchodní Moravy“. Architektonicky pozoruhodný je rovněž kostel Všech svatých s umělecky hodnotným interiérem. Sklepní kolonie Šidleny se rozkládá na návrší za obcí a tvoří členitý areál 250 sklepů

Obec je polohou i plochou vysázených vinic vinařským srdcem Slovácka. Rozsáhlý sklepní areál Pod búdama čítající téměř 500 sklepů charakterizují malovaná žúdra a průčelí sklepů od lidového malíře Jána Lacka, vinařskou specialitou obce je směs Frankovky a Modrého Portugalu, které se pro  barvu vína říká Slovácký granát.

Svatobořice-Mistřín

Původně dvě samostatné obce se sloučily v roce 1964, společný osud a panstvo však sdílely již od poloviny 16. století. Dominantou obce je barokní kostel Navštívení Panny Marie, cennou  památkou je stará  zvonice z roku 1719, v jejím  přízemí je malá kaplička. Úsměvný název „svatoborské opice“ nesou kamenné hlavy s podobou starořímského boha Januse s dvěma tvářemi z poloviny 17. století.

Šardice

Obec Šardice je po celou svou historii spjata s pěstováním vinné révy a vinařství. Významnou památkou osady je kostel sv. Michaela, jehož nejstarší část pochází ze 13. století, kdy se datuje první písemná zmínka o obci. Neméně důležitou  budovou v je tzv.Rezidence - bývalé reprezentační sídlo brněnských augustiniánů z r. 1742, kteří nemalou měrou přispěli k rozvoji vinařství v obci. S vinařstvím je spojená i dochovaná stavba tzv. Loydrova sklepa z r. 1745, která byla součástí majetku augustiniánů.

VINAŘSKÉ AKCE

Hovorany    

Zarážení hory /září/

Mutěnice    

Výstava a košt vína /březen/

Mutěnické vinobraní /září/

Mutěnické vinařské dny se zarážením hory / září/

Milotice        

Trh místních produktů /září/

Čejkovice    

Dny otevřených sklepů /červen/

Čejkovické vinařské dny  /květen/

                                     Z KYJOVA SMĚREM NA JIH S PAHORKY CHŘIBŮ ZA ZÁDY 

KYJOV-SVATOBOŘICE

K první značce Mutěnické vinařský stezky - kousek pod Liščím kopcem - vás z Kyjova přivede krátký teréní úsek dálkové  cyklostezky č. 412 . Cestu přes říčku Kyjovku  do Svatobořic ukazuje svítivě zelená fasáda Svatoborského sklípku. Na hlavní silnici v obci trasa stezky dvakrát změní směr a u budovy bývalé školy, kde  je umístěna  informační tabule, zabočí po místní komunikaci mezi domy. Na konci ulice začíná táhlé stoupání  podél vinohradů k místu dalekého rozhledu v trati Budovníky. Na vrcholu se otevírá impozantní pohled do širokého okolí. Pálavu s hradem Děvičky na jihu, masív Bílých Karpat na východě i panorama Chřibů od Buchlova  po Železňák uvidíte za jasného počasí jako na dlani. Po parádním sjezdu do Svatobořic doporučuji návštěvu barokního kostela Navštívení Panny Marie. Když budete mít štěstí, můžete si prohlédnout pozoruhodnou Křížovou cestu místního rodáka, malíře Vladimíra Vašíčka. V půvabné knížce Růže pro krále o ní Josef Holcman napsal:

„Na těch čtrnáct zastavení Křížové cesty, jež barvami a podivnými tvary vyjadřují děj i pocity člověka odsouzeného k smrti se jezdí dívat lidé ze zahraničí, ale domácí tvrdí, že se tam před těmi mazanicemi nedají ani pochovat. A v půstě, když se koná pobožnost Křížové cesty, tak na Vašíčkových obrazech visí z papundeklu realistické obrázky, před kterými se lidé modlí, oni by neunesli tu tíhu skutečných obrazů, které pronikly do tajemství oběti.“

ŠARDICE - HOVORANY     

Stezka pokračuje po silnici směrem do Šardic. Vesnicí prochází stezka kolem sklepů u hřiště, míjí bývalou augustiánskou biskupskou rezidenci i historický Loyderůw sklep. Když se na dohled objeví řádek novodobých vinných  sklepů Za dědinů odbočíme doprava a úvozem po úzké asfaltové cestě stoupáme vzhůru. Následuje malebná pasáž s vinohrady a široce otevřeným pohledem na Babí lom a osady pod kopcem. Zvrásněný, barevný reliéf krajiny připomíná obrazy impresionistů, stráně svahu zdobí kaple a Boží muka, doklad religiozity kraje. Výborně značená cesta pokračuje členitým terénem k nejvyššímu bodu Mutěnické stezky, trati Za Dvorkem. Mimo stezku, ale snadno dosažitelná polní cestou vedoucí do Šardic, nacházejí se zde pozdně barokní architektonicky hodnotná Boží muka Svaté Trojice. Na rozcestí, které předchází přírodní rezervaci Hovoranské louky, odbočuje Mutěnická stezka do Hovoran. Hovoranské louky, kam nás  krátkým  stoupáním přivede navazující Kyjovská vinařská stezka, tvoří  prudký travnatý svah o výměře 10 ha, který je upomínkou na doby, kdy jižní Morava připomínala  stepi dnešní Sibiře. Znaveného poutníka potěší zastíněná lavička na úpatí luk směrem na Karlín,  zvídavého poučí nová informační tabule Natura 2000 na Greenways. Na trasu Mutěnické vinařské stezky se vrátíme sjezdem do Hovoran. 

                                                         Hovoranské louky

ČEJČ - MUTĚNICE    

Následující silniční úsek z osady nás přivede  do Čejčské kotliny. Jedná se o unikátní území, které je dnem bývalého jezera, které bylo rozoráno v 19. století. Na prudkých  stráních na bývalých březích jezera se zachovala jedinečná stepní vegetace s jejíž pestrostí snesou srovnání jen nejlepší bělokarpatské lokality. Čejč, který ve středověku  patříval klášteru Porta coeli byl v 15. století zpustošen a obnoven až v 2. polovině 18. století. Mezi pamětihodnosti obce patří dům, ve kterém bydlel v letech 1866-1867 T.G. Masaryk, když se ve „dvoře“ učil kovářem a barokní kaple sv. Vendelína, kolem níž pokračuje Mutěnická stezka směrem na Čejkovice.  Asi kilometrový úsek po místní komunikaci končí odbočením stezky doleva. Rovinatým terénem v sousedství  železniční tratě Hodonín – Zaječí se blížíme k centru vinařské oblasti, která tvoří přechod mezi severními a jižními oblastmi pěstování révy vinné na Moravě.

V MUTĚNICÍCH  POD BÚDAMA

Mutěnice, jedna z největších vinařských obcí na Moravském Slovácku, vítají cyklisty stylově. Nádhernou scenérií vinic rozložených na jižních svazích a sklepní kolonií Pod búdama. Již u prvních sklepů panuje atmosféra jako objednaná pro propagaci vinařských stezek. Vinaři s koštýři, cyklisti, kola, zpěv a smích. Chutná se Chardonnay, původem z Burgundska, dnes rozšířené po celém světě. Mutěnické svahy a typické složení půdy dávají této odrůdě zlatou barvu, plnost a výrazné kyseliny. Odmítnout nelze ani milé pozvání na Slovácký granát před sousedním sklepem. Směs Frankovky a Modrého Portu-galu, ročník 2002,  je extraktivní a vyzrálé víno znamenité chuti. Nehraná  pohostinnost a pábitelský šarm místních vinařů je pozvánkou všem, kdo  při putování po vinařských stezkách zavítají do Mutěnic.

Z MUTĚNIC DO DUBŇAN

Cestou po silnici do Dubňan zaujme směrovka vlevo - vinné sklepy Pod Dubňanskú horú.  Značení stezky sice lákavou odbočku míjí, sklepní  kolonie rozkládající na úpatí vinic Vyšicka  však stojí za návštěvu. Původní zemní sklepy sice většinou překryly novodobé přestavby, ukázkou vinařství v dobách našich pradědečků je však sklep číslo 126. Od poloviny 19. století dodnes se zde vyrábí víno bez vody a elektřiny, koštuje a beseduje při svíčkách. Po návratu na silnici pokračuje trasa  k Jarohněvickému rybníku, kde vyúsťuje spojka stezky od Hovoran.  Sedmikilometrový úsek střídá cestu lesem, otevřenou krajinou s dalekými výhledy a půvabný sjezd kolem vinic a novou sklepní kolonií na okraji Hovoran. Hlavní okruh pokračuje ve společnosti Moravské vinné stezky a vinařské stezky Podluží do Dubňan. Na konci cyklostezky v osadě končí i ojedinělý společný úsek  tří vinařských stezek; Mutěnická vinařská  stoupá po silnici k odbočce k bývalého dolu Josef a na horizontu zatáčí doleva cestou mezi vinohrady.  Po krátkém prudkém sjezdu se ocitnete na okraji  vinařského areálu Šidleny.

V MILOTICKÝCH  ŠIDLENÁCH

Milotická sklepní osada nemá  starobylý ráz petrovských Plžů ani domácký půvab vinných sklepů na úpatí Chrástu u Vlkoše. Rozložena na návrší mezi vinicemi však nabízí  krásný výhled do údolí a atmosféru živé vinařské kolonie. V druhé polovině minulého století zmizela uměřenost, čistota a harmonie původních staveb; tradiční kombinaci bílé ličky a modré podrovnávky nahradily břízolitové fasády i slovácké  zdobení žúder,  nízká  průčelí stylových sklepů se krčí v sousedství okázalých sklepních vil. Slunečnou sobotu v předvečer Božího hodu velikonočního, kdy jsem stezku projížděl, využívala většina vinařů k jarním pracím ve vinicích. Před několika otevřenými sklepy besedovali ti, kteří dodržují křesťanský zvyk nehýbat se zemí od Velkého pátku do Vzkříšení. Připojil jsem se k diskusi o původu místního názvu Šidleny. Na výroku, že pochází od slova šidit jsme se dohodli. Zda  vinaři šidili víno, zákazníky nebo dráby vybírající desátky pro šlechtu se názory různí. Ryzlink rýnský, který koštujeme, určitě šizený není. Zlatavě žlutá barva, jemná kyselinka, vůně kvetoucích lip. Při druhé sklence jsem si vyslechl vyprávění o historii osvobozování Milotic. Až navštívíte Šidleny, nechte si vyprávět příběh  o ukrývání místních občanů v nedalekém dolu Franc de Paule. Stojí za to.

                                                         Sklepní kolonie Šidleny

ZPÁTKY  DO  KYJOVA

V levotočivé zatáčce na konci Šidlen odbočuje stezka do Milotic a růžové značení Mutěnické vinařské stezky dovede cyklisty až k baroknímu zámku, který je považován za perlu jihovýchodní Moravy. Vinotéka , umístěná v pravém křídle sala terrena, nabízí mimo ochutnávky vín z regionu i stinné odpočinutí. Závěr stezky - pětikilometrový úsek do Kyjova – vede „hraběcí“ cestou ke Svatobořicím a po odbočení vpravo kolem Liščího kopce do města.