Délka:                            

101 kilometrů

Profil:                              

Převážně rovinatá trasa se zvedá pouze v podhůří Bílých Karpat  a v několika  úsecích Hluckou  pahorkatinou

Povrchy:                          

80 % silnice 3. třídy, 20% zpevněné nebo travnaté polní cesty

Max. převýšení:              

150 m

Sjízdnost:                       

Většina trasy je sjízdná po celý rok, travnaté a nezpevněné cesty  jsou  za mokra přístupné pouze horském  kole

Značení:                          

Barvou Strážnické vinařské stezky je modř podrovnávek průčelí lisoven a búd

Nástupní místa:          

Bzenec, Strážnice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou

Nádraží na trase:        

Bzenec, Strážnice, Uherský Ostroh, Veselí nad  Moravou

Trasa Strážnické vinařské stezky vede částečně Dolnomoravským úvalem, směrem na východ dosahuje k  podhůří Bílých Karpat. Nejdelší úsek stezky prochází zvlněnou Hluckou  pahorkatinou. Klikatá, více než stokilometrová trasa pokrývá rozsáhlé území, jehož západní  hranici tvoří Bzenec a Rohatec , na východě dosahuje až k Boršicím a Hluku. Bohaté větvení stezky zabezpečuje její propojení s vinařskou stezkou Podluží a cyklostezkami vedoucími bývalou Bzeneckou a Uherskohradišťskou vinařskou oblastí. Převážná část její trasy vede po klidných silnicích 3. třídy, zajímavým terénním úsekem je cesta okrajem přírodní rezervace Kobylí hlava jižně od Hluku. Vzhledem k délce stezky a bohaté nabídce vinařských a kulturních zážitků na trase si na zdolávání celého okruhu rezervujte určitě dva dny. 

Nejvýchodnější část Slovácka leží na předhůří Bílých Karpat a viniční tratě se odlišují od ostatních vinařských podoblastí tím, že mnoho vinic je zde vysázeno na těžkých půdách.  Vznikaly z původních jílů a dodávají  vínům  vyšší extraktivnost a chuťovou plnost. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené.  Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, rodí se  typický Ryzlink rýnský s vůní lipového květu.  A právě harmonickým spojením nejčastěji pěstovaných odrůd zde vzniklo vysoce ceněné  známkové víno Blatnický roháč. V menší míře se v oblasti pěstují  modré odrůdy, především Modrý Portugal a Frankovka. Severně položené viničné hory však dávají často  tvrdá červená vína s vyšším obsahem kyselin. Správním i vinařských střediskem kraje byla vždy Strážnice, které udělil horenské právo Petr z Kravař již roku 1417.

BZENEC - SUDOMĚŘICE

U starobylého  vřetenového lisu  na víno před vstupem do Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve  Strážnici  končí nepříjemný úsek po frekventované silnici ze Bzence.  Muzeum v přírodě je návratem do časů roubených chaloupek s doškovými střechami a řemeslných dílen na návsi s ojedinělou expozice  souboru vinohradnických staveb se  zařízením. Město Strážnici, střežící zemskou hranici již ve 13. století, vlastnily významné moravské rody pánů z Kravař a ze Žerotína, po bitvě na Bílé hoře získal město italský rod hrabat z Magni. Na dávnou historii města odkazuje kromě znatelného středověkého půdorysu i žerotínský zámek a židovská synagoga se hřbitovem jako připomínka jedné z nejstarších „obcí“ na Moravě.  Modře značená stezka pokračuje přes náměstí a po odbočení doprava míjí rozsáhlý piaristický klášter, místo působení Jana Amose Komenského, s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a architektonicky hodnotnou kapli sv. Rocha z poloviny 19. století.  Překračuje hlavní komunikaci, železniční přejezd a vydává se do Sudoměřic.V půli cesty mineme barokně laděná průčelí sklepů v  petrovských Plžích, na jejichž prohlídku se můžete těšit při zpáteční cestě. Sudoměřickou náves krášlí zachovalý Pánský dvůr a zvonice z 18. století, ve vesnici se dochovalo několik tradičních usedlostí, tzv. podunajské hliněné domy. Zajímavý je funkcionalistický kostel Krista Krále ze 30. let minulého století. Novodobá sklepní kolonie Starý potok zaujme snad jen svou upraveností, čistotou a vylidněností. Ze Sudoměřic trasa  pokračuje směrem na západ a v blízkosti Rohatce-kolonie se mění ve vinařskou stezku Podluží.

                                                Židovský hřbitov a synagoga ve Strážnici

V „PLŽOCH“ JAKO V ULITĚ

Cestu ke sklepům v Petrově-Plžích střeží kaple Panny Marie Bolestné. Padesát zemních sklepů,  stavěných od 16. století jednotným stylem, tvoří jeden z nejhodnotnějších souborů vinohradnických staveb.  Od roku od 1983 je lokalita, nazvaná podle tvaru sklepů,  chráněnou památkou lidové architektury. Není však mrtvým skanzenem, nýbrž jedinečnou ukázkou vinařství  v celé jeho pestrosti a bohatosti. Setkali jsme se tu nejen se slaměnou víchou na dveřích sklepa, která už za první republiky označovala búdy, kde bylo možné ochutnat víno, ale především s ochotou a otevřenými dveřmi. Nepěkný zvyk některých domácích podmiňovat ochutnávku vína nákupem nejméně dvou litrů na cestu vyváží vinaři,  kteří nezištně  „natáhnou“ to nejlepší víno ve sklepě a přidají povídaní o historii i současnosti Plžů.  Frankovka ve sklepě,  jehož interiér posloužil k natočení nezapomenutelné sklepní scény z filmu „Jak básníkům chutná život“ měla ohnivou barvu, plnou chuť a vůni jader peckovin.

Z PETROVA NA HORŇÁCKO

Vracíme zpátky do  Strážnice, na okraji města trasa  odbočí a po silnici  přes  Radějov zvolna stoupá do podhůří Bílých Karpat.  Před obcí vpravo leží kopec Žerotín, který je jednou z mála viničních tratí orientovaných na severní stranu. Díky svému mikroklimatu přináší však velmi kvalitní, především bílá vína. Zdejší specialitou je jinde už zapomenutá odrůda Frašták, odborně nazývaná Kadarka bílá. Osada Radějov je vstupní branou do Bílých Karpat, biosférické rezervace s bohatou květenou a zajímavou faunou. Přestože v kraji koluje pověst o bohatém habánském sklepu zasypaném nedaleko myslivny pod „Starým hájem“, spíše než vínem je obec známá každoročními košty slivovice. Do Tvarožné Lhoty, která nese jméno daně odváděné z prodaného tvarohu, pokračuje stezka po silnici.V sousedství trasy Strážnické vinařské, na vrcholu kopce Travičná, stojí v nadmořské výšce 380 m železná rozhledna vybudovaná v roce 2000. Kromě dalekého výhledu do kraje nabízí v přízemí prezentaci CHKO Bílé Karpaty, která je výborně zpracovanou historií kraje, jeho architektonických a etnografických zajímavostí. Stanoviště Šumárnické naučné stezky na návsi v obci připomene možnost rozšíření výletu o unikátní oblast Bílých Karpat a Horňácka. Cyklistům, kteří plánují zdolávání Strážnické vinařské stezky na  více dnů, využití této příležitosti doporučuji. 

SLOVÁCKÝ SLAVÍN

Příští osadou na stezce je Kněždub, rodiště  bratří Úprků.  Dominantou vesnice je pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele, v domkářské části obce se zachovalo několik malebných ukázek lidové architektury.  Na místním hřbitově, který je nazýván „Slováckým Slavínem“, našli místo posledního odpočinku umělci, jejichž věhlas přesáhl nejen regionální, ale i české hranice. Malíři Joža Úprka a Antoš Frolka a sochař Franta Úprka ve své tvorbě uplatnili motivy z rodného Slovácka a jejich výtvarná díla se stala národopisnými dokumenty. Dobové hodnocení tvorby Joži Úprky v Ottově slovníku naučném nešetří chválou:

„Od počátku umělec svérázný, má svou techniku, své vedení štětce, své zamilované typy a svou barevnou notu. Ze široka,  plošně, ve velkém zná modelovati jadrné postavy Slováků, zamilovanou barvou jeho jest od počátku rumělka, svítivý tón hravé červeni, tak jak hárá na sukních, gatích a pentlích slováckého kroje.“

Z Kněždubu vede cesta podél hranice CHKO Bílé Karpaty do Hroznové Lhoty. Novodobá historie obce, která byla v roce 1560 povýšena na městečko, je také spjata se jménem Joži Úprky. Od začátku minulého století žil a tvořil v Hroznové Lhotě, tady ho v r. 1902 navštívil slavný francouzský sochař Auguste Rodin. Dům, který pro Úprku  postavil v secesním stylu architekt Dušan Jurkovič, však v obci nejspíše nenajdete. Chátrá v nepřehledné zástavbě za kostelem.  Na  konci Tasova zatáčí stezka doprava přes říčku Veličku,  opouští  silnici a polní cestou nás přivede k informační tabuli stezky v Lipově. Stojí  před kostelem Všech svatých  jehož interiér ozvláštňují  dřevěné pavlače a strop. Horňácká obec s protestanskou minulostí vlastní horenské právo již od 16. století, latinský spis z roku 1669  považuje bílá vína z Lipova za nejlepší na Moravě.

LIPOV-BLATNICE

Podél Veličky a pod viaduktem z roku l926 pokračuje stezka do  Louky, nejstarší obce na Horňácku. Náves osady zdobí kaplička se zvonicí z 18.století, kostel Panny Marie Růžencové v jejím sousedství považuji za jednou z nejzdařilejších sakrálních staveb postavených po roce 1989. Z Louky přes Blatničku a odbočkou doprava na Boršice spěje stezka na Blatnicko, vinařsky nejatraktivnější část oblasti. Silnici lemují vinice na jižních svazích kopce Jasenová, vysílač na Velké Javořině  odsud nepřipomíná pěst se vztyčeným malíčkem a ukazováčkem a v odpoledním slunci překvapuje bělostí věží v zeleni lesů. V Boršicích u Blatnice směřuje modrá značka doleva; stezka  pokračuje pohodovou jízdou po klidné asfaltové cestě kolem chatové osady Babí hora s panoramatem Hluku na dohled. My však nebudeme pokračovat do města, ale odbočíme doleva a nezpevněnou polní cestou se vydáme k  přírodní památce Kobylí hlava.  Tvoří ji stepní louka a teplomilná doubrava , kde se zachovalo bohaté společenstvo původních kavylových stepí. Následující desetikilometrový úsek je cyklisticky nejzajímavější částí etapy. Na rozbitou polní cestu navazuje úsek s travnatým povrchem, který nad Blatničkou vystřídá kopcovitý terén v oblasti vinařských tratí Milovy. Panelová cesta  točící se v členitém terénu přivede cyklisty k odpočívadlu stezky nad Blatnicí, odkud prudce klesá nepříjemnou kamenitou cestou do osady.

NA STARÉ HOŘE

Vinařská obec Blatnice pod sv. Antonínkem  zaujme na první pohled řadou lidových staveb, vynikajících krásou a bohatostí průčelí. Kostel sv. Ondřeje na návsi skrývá ve svém interiéru oltářní obraz světce od Joži Úprky. Dávná vinařská tradice – již ve 13. století se blatnické víno vozilo na knížecí dvůr do Prahy – se snoubí ve vsi s živou současností,  rozkvět místního vinařství zajišťují velké firmy i malovinaři. Vkusné vitríny se vzorky nejlepších blatnických vín před domy vinařů a sídly vinařských firem či přehledné a  působivé tabule na okrajích vinic, označující jednotlivé trati, mně připomněly propagaci vína v Champagni.  Památkově chráněný areál sklepů s lisovnami z nepálených cihel Stará hora je připomínkou časů, kdy ruce stavitelů vedla pokora a pochopení účelu stavby. Proslavený Blatnický roháč, směs Ryzlinku rýnského, Sylvánského zeleného a Rulandského bílého, který vyhrál v roce 1880 mezinárodní výstavu v Paříži, jsme tentokrát v Blatnici neokusili. Jemný a plný Modrý Portugal  v jednom nejstarších sklepů na Staré hoře však chutnal znamenitě. Následné stoupání na horu sv. Antonína vrcholí u stejnojmenné kaple, jednoho z nemnoha poutních míst Slovácka. Zvláštní atmosféra kopce, klid a široký výhled do krajiny vybízí k zastavení, prohlídce kaple, zamyšlení.

BLATNICE - STRÁŽNICE

Do cíle etapy - přes Ostrožskou Lhotu,  Uherský Ostroh,  Veselí nad Moravou a Vnorovy -schází sotva 25 kilometrů. V Ostrožské Lhotě končí jedna z větví Strážnické vinařské stezky, do blízkého  Uherském Ostrohu se vydáme po cyklostezce č.5048 . Od rozcestníku vinařských stezek ve městě pokračujeme kolem zahrádkářské kolonie do Veselí nad Moravou. Uličkami v blízkosti řeky dospějeme k jezu u Bartolomějského náměstí, odbočíme doleva a chodníkem podél ramene řeky do parku. Z místa odpočívadla stezky je krásný výhled na dvouvěžní  kostel sv. Andělů strážných. Na pravém břehu řeky je zámek ze 16. století, v jeho těsném sousedství stojí funkční vodní elektrárna se strojním zařízením ze začátku 20. století. Nedaleko zámku je také přístaviště Baťova kanálu, historické vodní cesty vybudované ve 30. letech minulého století.  Krátký úsek parkem  po levém břehu Moravy končí před železničním mostem odbočkou doleva. Stezka překročí  silnici a  v jejím sousedství pokračuje do Vnorov, rodiště básníka a milovníka vína Jana Skácela.  Okrajem obce vystoupá do trati Drážky, kde se otevírá panoramatický pohled na Bílé Karpaty. Do cílové Strážnice chybí sotva pět kilometrů a vy se můžete¨z nadhledu podívat na kopcovitou část trasy svého putování po Strážnické vinařské stezce.