Kyjovská vinařská stezka

Kyjov, Vlkoš, Čejč, Ždánice

Náročnější trasa vedoucí zvlněnou pahorkatinou a okrajem Ždánického lesa nabízí prudká stoupání a táhlé sjezdy. Charakter stezky vystihuje její značení. Po celé trase vás bude provázet nejen zelené sklepní žudro, ale i zeleň lesů, remízků, vinic, sadů, polí a luk.
 

Zajímavosti na trase

  • Nenkovice
    Bohatá lokalita teplomilné květeny.
  • Novostavba větrného mlýna nad obcí Bukovany. Slouží zároveň jako rozhledna, galerie i muzeum. Z výšky 16 m nad zemí je vidět široké rovinaté okolí, blízký Ždánický les, Chřiby a vzdálenější Bílé Karpaty.
  • Celodřevěná rozhledna Johanka z roku 2006 se nalézá ve svahu mezi vinicemi nad vsí Hýsly. Je vysoká 11 metrů a na vrchol vede 39 schodů.
  • Renesanční zámeček z poloviny 16. století postavený Janem Kunou. V baroku byl rozšířen, počátkem 19. století ozdoben pseudorenesančními sgrafity. Vlastivědné muzeum přibližuje přírodu a dějiny Kyjovska.
  • Renesanční zámek nahradil v 16. století původní tvrz. Za Lichtenštejnů byl barokně přestavěn. Místní učitel Vrbas položil základy Vrbasova muzea s bohatými sbírkami dotýkajícími se nejrůznějších oblastí - historie, národopisu, řemesel atd. v rámci regionu.
  • Zázemí pro cyklisty • půjčovna a úschovna kol a koloběžek – zastřešené, odstavné místo...
  • Areál sklepů drobných vinařů, zvaný Drahy, s kamennými průčelími ze 30. let minulého století zdobí severní konec vesnice. Ladný areál převážně přízemních lisoven s kamenným průčelím tvoří náves, kterou oživují a v letních vedrech příjemně stíní břízy a jeřáby.
  • Zmenšenina sluneční soustavy umístěná naproti obecnímu úřadu. Ze slunce, které má tvar včelí buňky, se ční žihadlo. Toto žihadlo je polos slunečních hodin, na jehož vrcholu jsou umístěny nejmenší sluneční hodiny na světě. Světovým unikátem jsou samotné dvoje sluneční hodiny posazené na sobě.
  • Menší vinařskou kolonii tvoří dnes asi 30 sklepů v jednostranné uliččce. Poloha staveb na návrší nad vinohrady a přízemní lisovny navozují příjemnou atmosféru. Škoda jen, že jsou lisovny z větší části poznamenány necitlivou přestavbou v 70. a 80. letech minulého století.
  • Kolonie kelčanských búd s průčelími bělajícími se do dálky je ve svém středu rozpůlena pískovcovým křížem z roku 1939. Dominantní stavbou levostranné části areálu je búda Františka Půčka, kterou majitel citlivě udržuje v co nejpůvodnějším stavu. Barevné ladění průčelí, založené na kontrastu bílých stěn a modré podrovnávky, pan Půček každoročně obnovuje. Na okraji kolonie stojí obrázek s podobou svatého Gottharda, jednoho z méně známých vinařských patronů, jehož kult je na našem území doložen pouze zde a v Dolních Kounicích.

Vlkoš - Čeložnice (20 km)

Zemědělská a vinařská obec Vlkoš byla svou zámožností a podnikavostí obyvatel v době první republiky v čele zemědělského pokroku v oblasti. A u bývalého mlýna ve Vlkoši, nedaleko barokní kaple z 2. poloviny 18. století začíná i trasa Kyjovské vinařské stezky. Na konci Kelčan zatáčí stezka směrem na Žádovice a Ježov, kde kolem původně gotického kostela svatého Jakuba, který si dodnes uchoval šindelovou střechu, míří do Skalky. Mezi Ježovem a Skalkou se nachází chráněné území přírodní památka Hošťálka. Půlhektarová louka je domovinou řady vzácných druhů teplomilných rostlin.

Chloubou obce Skalka je sklepní areál Drahy. Začal vyrůstat koncem 19. století, většina sklepů v kolonii pochází ze 30. let minulého století. Přes Labuty a Vřesovice, kde se trasa stezky přiblíží nadohled Chřibům, se od Josefínského dvora vrací zpátky do vinorodého kraje. Prokličkuje sady a vinicemi nad Moravany a po sjezdu vinařskou uličkou v obci nabízí dvojí volbu. Odbočením doleva a cestou kolem nové rozhledny nad moštěnickým zámečkem a půvabnou hýselskou sklepní kolonií se můžete vrátit do Vlkoše. Po odbočení vpravo následuje krátké vystoupání nad Moravany a dvojitý zhup do Čeložnic, které jsou předehrou k atraktivní cyklistice plné táhlých stoupání a prudkých sjezdů. V Čeložnicích si prohlédněte památkově chráněnou zvonici na návsi. Lidovou patrovou stavbu z roku 1854 doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého a sluneční hodiny.

Čeložnice - Bohuslavice (11 km)

Cesta do Chřibů vede kolem chatové oblasti Pastviny a postupně vystoupá do nadmořské výšky 450 m. Na námahu spojenou se šplháním k nejvyššímu bodu etapy pod Lenivou horou zapomenete při dlouhém a strmém sjezdu zeleným tunelem ke Zlámalově samotě. V Bohuslavicích odbočuje stezka pod železniční viadukt, překračuje Kyjovku a zvedá se k Bukovanům. Bohuslavice, obec kde se po staletí na jižních svazích Chřibů pěstuje charakteristické víno, jsou místem, které si vyžaduje zastávku. Okolí obce je bohaté na archeologické nálezy z doby předslovanské, zastoupeny jsou také nálezy z období slovanského včetně kostrových mohyl. Jednolodní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1408 patří k nejstarším církevním stavbám v regionu, jeho současná podoba je z let 1697-1700. Stáří kostela potvrdil nedávný objev gotické nástěnné malby Ukřižování Krista v zazděném výklenku presbytáře. Přírodní památka Bohuslavické stráně je chráněnou rezervací, kde se v suché a teplé oblasti strání uplatňují především trávy a teplomilný hmyz.

Bukovany - Dambořice (22 km)

Bukovan vede Kyjovská vinařská stezka po silnici přes Ostrovánky do Nechvalína, obce ve které bylo v polovině 80. let minulého století objeveno 179 hrobů z doby laténské a slovanské. Podle překvapivých nálezů zbraní a šperků se dá soudit, že Nechvalín patřil k významným opěrným bodům velkomoravské obranné linie. Cestu do Lovčic a Ždánic, procházející okrajem Ždánického lesa, lemují vinice a ovocné sady, směrem na jih poskytuje daleké výhledy do krajiny. Ve Ždánicích doporučujeme návštěvu Vrbasova muzea v původně renesančním zámku rodu Kouniců.

Příští zastávkou na trase je obec Archlebov, v 15. století významné trhové centrum, které nabízí k prohlídce několik kulturních památek. Nejvýznamnější je kostel sv. Rocha a Šebestiána a barokní kamenosochařská práce kříž v Záhumení. Na návsi umístěná plastika „Vinař“ zlínského výtvarníka s archlebovskými kořeny Jaroslava Kovandy, je zřejmě ojedinělým sochařským ztvárněním tohoto živočišného druhu. Strýc v kšiltovce, s koštýřem a karafou je také jednou z mála realizovaných instalací Kovandy v době normalizace.

Po silnici pokračuje stezka do Žarošicpoutního místa s kostelem Panny Marie z r. 1801, za obcí odbočí doleva a po krátkém úseku po státní silnici, zamíří nejdříve terénem, později po silnici do Dambořic. Obec zažila největší rozkvět příchodem habánů v r. 1550, od 16. století existovalo v městečku rovněž významné židovské osídlení. Pozdně empírová synagoga byla sice v roce 1948 zbořena, památkou na život židovské komunity však zůstala ulice podél potoka zvaná Mezi židma a hřbitov založený v 17. století čítající asi 400 náhrobků.

Dambořice - Kyjov (25 km)

Na zpáteční cestě do centra oblasti se v obci Násedlovice trasa stezky ještě jednou rozděluje. Jižní větev pokračuje přes Karlín a polní cestou mezi vinicemi kolem přírodní rezervace Hovoranské louky do Čejče. Kratší cesta do Kyjova začíná stylovým průběhem stezky přes Násedlovice, křivolaké uličky s kočičími hlavami ji přivádí do sklepní kolonie s několika pěknými ukázkami nadsklepních domů. Následující členitý terénní úsek v sousedství potoka Trkmanka vede do Želetic. V katastru obce, po stezce směrem na Nenkovice, se nachází národní přírodní památka Na Adámcích. Na svazích kopce Homole představuje teplomilná stepní společenstva s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a hmyzu. Přes Nenkovice a Stavěšice dospívá stezka pod vrchol Babího lomu do Strážovic. Na místním hřbitově je hrob malíře Jano Köhlera, nábožensky orientovaného umělce tvořícího především na Moravě. Köhler je autorem mnoha monumentálních fresek ve stylu neorenesance se secesní stylizací a barevností, v roce 1911 opatřil sgrafity i kyjovský zámeček.

V místě, které je od Kyjova vzdálené sedm kilometrů, nabízí se závěr náročné etapy nejkratší cestou do města. Stezka však pamatuje na koření cyklistiky, zatáčí vlevo a před hřbitovem za obcí odbočuje doprava. Krásný lesní úsek ústí v obci Věteřov nedaleko kostela Svatých Cyrila a Metoděje, postaveném podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda. Sousední secesní faru vyzdobil freskami Jano Köhler. Pozvolné stoupání obcí k cíli etapy nabývá na strmosti, stezka míří k výšinnému sídlišti ze starší doby bronzové pod Lysou horu. Tichou a upravenou obcí Sobůlky potom zvolna klesá do údolí řeky Kyjovky, aby se v královském městě Kyjově, středisku vinařské oblasti a Dolňáckého Slovácka, napojila na červeně značenou Moravskou vinnou stezku.

Zveme vás na vinařské stezky na Slovácko



Toto video bylo vytvořeno v rámci projektu Zažít kraj vína a památek na kole, který podpořila Evropská unie.
 Spojeni-log-mini.jpg
 

Tipy na výlet

Vinařské stezky Kyjovska

 

Jadrná vína Podchřibí

 

Délka:

95 km

Obtížnost:

Trasa vhodná pro zdatnější cykloturisty, prochází členitým terénem Ždánického lesa a Kyjovské pahorkatiny

Povrch:

71 % silnice, 29 % zpevněné a nezpevněné lesní a polní cesty

Trasa ke stažení:

Akce

Zobrazit kalendář

Služby na trase

Zobrazujeme vybrané služby v okolí.

© 1996 - 2019 Nadace Partnerství. Všechna práva vyhrazena.

Design Zbyšek Podhrázský. Web by Kentico CMS.