Kyjovská vinařská stezka

Náročnější trasa vedoucí zvlněnou pahorkatinou a okrajem Ždánického lesa nabízí prudká stoupání a táhlé sjezdy. Charakter stezky vystihuje její značení. Po celé trase vás bude provázet nejen zelené sklepní žudro, ale i zeleň lesů, remízků, vinic, sadů, polí a luk.

Vlkoš - Čeložnice - Bohuslavice - Dambořice (56 km)

Zemědělská a vinařská obec Vlkoš byla svou zámožností a podnikavostí obyvatel v době první republiky v čele zemědělského pokroku v oblasti a u bývalého mlýna ve Vlkoši, nedaleko barokní kaple z 2. poloviny 18. století, začíná i trasa Kyjovské vinařské stezky. Na konci Kelčan zatáčí stezka směrem na Žádovice a Ježov, kde kolem původně gotického kostela svatého Jakuba, který si dodnes uchoval šindelovou střechu, míří do Skalky. Mezi Ježovem a Skalkou se nachází chráněné území přírodní památka Hošťálka. Půlhektarová louka je domovinou řady vzácných druhů teplomilných rostlin.

Chloubou obce Skalka je sklepní areál Drahy. Začal vyrůstat koncem 19. století, většina sklepů v kolonii pochází ze 30. let minulého století. Přes Labuty a Vřesovice, kde se trasa stezky přiblíží nadohled Chřibům, se od Josefínského dvora vrací zpátky do vinorodého kraje. Prokličkuje sady a vinicemi nad Moravany a po sjezdu vinařskou uličkou v obci nabízí dvojí volbu. Odbočením doleva a cestou půvabnou hýselskou sklepní kolonií se můžete vrátit do Vlkoše. Po odbočení vpravo následuje krátké vystoupání nad Moravany a dvojitý zhup do Čeložnic, které jsou předehrou k atraktivní cyklistice plné táhlých stoupání a prudkých sjezdů. V Čeložnicích si prohlédněte památkově chráněnou zvonici na návsi. Lidovou patrovou stavbu z roku 1854 doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého a sluneční hodiny.

Cesta do Chřibů vede kolem chatové oblasti Pastviny a postupně vystoupá do nadmořské výšky 450 m. Na námahu spojenou se šplháním k nejvyššímu bodu etapy pod Lenivou horou zapomenete při dlouhém a strmém sjezdu zeleným tunelem ke Zlámalově samotě. V Bohuslavicích odbočuje stezka pod železniční viadukt, překračuje Kyjovku a zvedá se k Bukovanům. Bohuslavice, obec kde se po staletí na jižních svazích Chřibů pěstuje charakteristické víno, jsou místem, které si vyžaduje zastávku. Okolí obce je bohaté na archeologické nálezy z doby předslovanské, zastoupeny jsou také nálezy z období slovanského včetně kostrových mohyl. Jednolodní kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1408 patří k nejstarším církevním stavbám v regionu, jeho současná podoba je z let 1697-1700. Stáří kostela potvrdil objev gotické nástěnné malby Ukřižování Krista v zazděném výklenku presbytáře. Přírodní památka Bohuslavické stráně je chráněnou rezervací, kde se v suché a teplé oblasti strání uplatňují především trávy a teplomilný hmyz.

Z Bukovan vede Kyjovská vinařská stezka po silnici kolem Aleje českých panovníků přes Ostrovánky do Nechvalína, obce ve které bylo v polovině 80. let minulého století objeveno 179 hrobů z doby laténské a slovanské. Podle překvapivých nálezů zbraní a šperků se dá soudit, že Nechvalín patřil k významným opěrným bodům velkomoravské obranné linie. Cestu do Lovčic a Ždánic, procházející okrajem Ždánického lesa, lemují vinice a ovocné sady, směrem na jih poskytuje daleké výhledy do krajiny. Ve Ždánicích doporučujeme návštěvu Vrbasova muzea v původně renesančním zámku rodu Kouniců.

Příští zastávkou na trase je obec Archlebov, v 15. století významné trhové centrum, které nabízí k prohlídce několik kulturních památek. Nejvýznamnější je kostel sv. Rocha a Šebestiána a barokní kamenosochařská práce kříž v Záhumení. Na návsi umístěná plastika „Vinař“ zlínského výtvarníka s archlebovskými kořeny Jaroslava Kovandy, je zřejmě ojedinělým sochařským ztvárněním tohoto živočišného druhu. Strýc v kšiltovce, s koštýřem a karafou je také jednou z mála realizovaných instalací Kovandy v době normalizace.

Po silnici pokračuje stezka do Žarošic, poutního místa s kostelem Panny Marie z r. 1801, za obcí odbočí doleva a po krátkém úseku po silnici zamíří nejdříve terénem, později po silnici do Dambořic. Obec zažila největší rozkvět příchodem habánů v r. 1550, od 16. století existovalo v městečku rovněž významné židovské osídlení. Pozdně empírová synagoga byla sice v roce 1948 zbořena, památkou na život židovské komunity však zůstala ulice podél potoka zvaná Mezi židma a hřbitov založený v 17. století čítající asi 400 náhrobků.

Dambořice - Kyjov (33 km)

Na zpáteční cestě do centra oblasti se v obci Násedlovice trasa stezky ještě jednou rozděluje. Jižní větev pokračuje přes Karlín a polní cestou mezi vinicemi kolem přírodní rezervace Hovoranské louky do Čejče. Kratší cesta do Kyjova začíná stylovým průběhem stezky přes Násedlovice, křivolaké uličky ji přivádí do sklepní kolonie s několika pěknými ukázkami nadsklepních domů. Následující členitý úsek v sousedství potoka Trkmanka vede do Želetic. V katastru obce, po stezce směrem na Nenkovice, se nachází národní přírodní památka Na Adamcích. Na svazích kopce Homole představuje teplomilná stepní společenstva s výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a hmyzu. Přes Nenkovice a Stavěšice dospívá stezka pod vrchol Babího lomu do Strážovic. Na místním hřbitově je hrob malíře Jano Köhlera, nábožensky orientovaného umělce tvořícího především na Moravě. Köhler je autorem mnoha monumentálních fresek ve stylu neorenesance se secesní stylizací a barevností, v roce 1911 opatřil sgrafity i kyjovský zámeček.

V místě, které je od Kyjova vzdálené sedm kilometrů, nabízí se závěr náročné etapy nejkratší cestou do města. Stezka však pamatuje na koření cyklistiky, zatáčí vlevo a před hřbitovem za obcí odbočuje doprava. Krásný lesní úsek ústí v obci Věteřov nedaleko kostela Svatých Cyrila a Metoděje, postaveného podle návrhu kyjovského architekta Gustava Sonnevenda. Sousední secesní faru vyzdobil freskami Jano Köhler. Pozvolné stoupání obcí k cíli etapy nabývá na strmosti, stezka míří k výšinnému sídlišti ze starší doby bronzové pod Lysou horu. Tichou a upravenou obcí Sobůlky potom zvolna klesá do údolí řeky Kyjovky, aby se v královském městě Kyjově, středisku vinařské oblasti a Dolňáckého Slovácka, napojila na červeně značenou Moravskou vinnou stezku.