Kostelec

Kostelec je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 3 km severovýchodně od Kyjova na potoku Malšínka. Žije zde 909 obyvatel. Od roku 2002 je členem mikroregionu Moštěnka.
 
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Zastavěné území obce má v současné době  rozlohu  cca  45 ha a  v  roce  2018  zde  žilo  trvale  893 obyvatel. Katastrální území má rozlohu 508 ha. Obec Kostelec má typický venkovský ráz a je významná především obytnou                          a zemědělskou prvovýrobní funkcí. V obci je  dobré  autobusové  spojení  do  okolních  měst     a  obcí. Kostelcem  prochází autobusové linky z Kyjova do Čeložnic a z Kyjova do Moravan, které jsou zařazené do  Integrovaného  dopravního  systému  Jihomoravského  kraje. Z  krajinářského hlediska  obec  leží  v  krajině  mírně  zvlněné  pahorkatiny  jižně  od  masivu  Chřibů v zemědělské  bezlesé  krajině. Obec  leží  v  mělké  nivě  říčky  Malšinky, která  tvoří hlavní  urbanistickou  osu  obce. Za  vyšší  vybaveností  i  pracovními  příležitostmi spáduje  obec  převážně  ke  Kyjovu,  vzdálenému 3 km  a  Hodonínu,  případně krajskému městu Brnu.
Společenský život obce je propojen s koloběhem křesťanských svátků v průběhu celého roku a koordinaci zajišťuje Výbor pro kulturu a sport.        
Lidové kroje, zvyky a obyčeje mají v Kostelci už historicky své hluboké kořeny. Kroje se opatrují téměř v každé rodině. Dle odhadů je v obci ještě 150 krojů.        
Do dnešní doby se udržuje, fašaňk „u nás ostatky“. Březen patří tradičně Výstavě vín. Na Velikonoce chodí po dědině chlapci s řehtačkami a klepači. Pondělí patří obchůzce                             s pomlázkou. Na svátek sv. Marka jde prosebné procesí za úrodu do polí. Výročí osvobození obce 28. dubna připomínáme pietním kladením věnců. Stavění máje je spojeno s pálením čarodějnic. V červnu slaví farnost Boží Tělo průvodem po obci, svátek Dne dětí se zábavným programem, tradičně se setkávají Kostelce ČR. V srpnu se konají Dožínky. Na svátek sv. Václava, se konají tradiční Svatováclavské hody s věncem a káčerem. Oslava vzniku Československa s lampiónovým průvodem, ohňostrojem a pietním aktem u pomníku TGM.   


Z nových tradic je Žehnání mladých vín na svátek sv. Martina, Zpívání v adventu,  Setkání sousedů U Lip s polní mší svatou, Bramboriáda, Drakiáda, Besedy se seniory, Setkání kosteláků a přátel z Veľkého Grobu, Vánoční jarmark, každoroční žehnání vín 27. prosince na svátek sv. Jana, soutěž ve stolním tenise.