RAJHRAD


Historické pamětihodnosti

Benediktinský klášter
Benediktinský klášter v Rajhradě je nejstarším klášterem na Moravě a náleží k nejstarším moravským církevním institucím. V roce 1045 daroval český kníže Břetislav I. břevnovskému klášteru opuštěný hrad s názvem Rajhrad a v něm založil klášteřík (cellu) sv. Petra a Pavla. O tři léta později 26. listopadu 1048 byla cella proměněna ve skutečný klášter, který byl podřízen břevnovskému opatství.
Románskou podobu si klášter udržel až do počátku 18. století, avšak stav budov byl nevyhovující. Proto se tehdejší probošt odhodlal ke kompletní velkorysé přestavbě. V roce 1722 se začal stavět chrám, konventní budovy sloužily od roku 1755 a celý komplex byl dokončen v roce 1840.
Rajhradský benediktinský klášter se v průběhu středověku postupně stával vyhlášeným centrem vzdělanosti. Největší rozmach kláštera nastal v 18. a 19. století, kdy proslul rozšiřující se knihovnou a vědeckou činností Bonaventury Pitra  – zpovědníka Marie Terezie, dr. Řehoře Volného, dr. Bedy Dudíka, dr. Mauruse Kintera a dalších vzdělaných rajhradských benediktinů.
Celé 20. století bylo pro benediktiny téměř zničující, avšak nejtemnější období pro klášter nastalo krátce po komunistickém převratu. V noci z 13. na 14. dubna 1950 byly v rámci „Akce K“ přepadeny jednotkami lidových milicí a StB všechny mužské řády v republice. Řeholníci byli internováni a majetek propadl státu. V rajhradském benediktinském klášteře se pak vystřídaly různé jednotky Čs. lidové armády.
V roce 1990 byly zdevastované objekty vráceny řádu, který za podpory mnohých institucí, fondů a dárců postupně rekonstruuje celý areál.

Farní kostel Povýšení svatého Kříže
Od pradávna farníkům z Rajhradu, Holasic, Popovic, Syrovic, Sobotovic a Čeladic znesnadňovala účast na bohoslužbách pravidelná jarní rozvodnění řeky Svratky a mnohých jejích ramen. Z toho důvodu povolil olomoucký biskup Jindřich dne 10. listopadu 1330 zřídit ve vsi Rajhradě modlitebnu, kterou zasvětil Povýšení svatého Kříže. Většina bohoslužebných úkonů i farních funkcí jako křty, svatby a pohřby se nadále konaly v klášterním chrámě sv. Petra a Pavla. Zničený svatostánek po švédském (1645) a tureckém (1663) pustošení opravil a zvětšil v letech 1682 až 1683 probošt Celestin Arlet. Celou stavbu hradil probošt ze svých prostředků jako poděkování za vyléčení z těžké nemoci a za uchránění Rajhradu před epidemií moru, která řádila na Moravě v letech 1675 až 1676. Poslední rozšíření svatostánku a celková barokní přestavba proběhla v letech 1765 až 1766. Po dokončení stavby byl kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě dne 10. dubna 1767 navěky povýšen na farní.
Kostel ve tvaru kříže je 28 m dlouhý a 20 m široký. Interiér kostela ozdobily sochy brněnských sochařů Adama Nösmanna, Ondřeje Schweigla a vitráže oken zhotovil v letech 1889 až 1903 Benedikt Škarda z Brna. Biskupským dekretem z roku 1770 bylo povoleno konat farní úkony pro pohodlí věřících ve farním i klášterním kostele.

Klášter sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova
Prvotní smysl kongregace spočívá ve zmírnění lidského utrpení. Sestry nezištně pomáhají nemocným, chudým a opuštěným a podporují další dobročinné organizace ve světě.
Nejdříve sídlila kongregace v Brně na Šeříkové ulici, ale po první světové válce již původní mateřinec nestačil. Proto si sestry takřka vlastníma rukama postavily v letech 1924 až 1929 nový klášter v Rajhradě, na pozemku koupeném od rajhradských benediktinů. Chrám zasvěcený Božskému Srdci Ježíšovu byl 21. září 1929 vysvěcen brněnským biskupem dr. Josefem Kupkou.
V roce 1944 byl klášter obsazen německými vojáky a pak zákopníky, kteří budovali obranné okopy a protitankové zátarasy proti Rudé armádě. Od 15. dubna 1945 se stal klášter hlavním německým obranným bodem. Proto byl útočnými akcemi Rudé armády při bojích o Rajhrad téměř zničen. Ihned po válce začaly sestry trosky kláštera i chrámu obnovovat.
Krátce po komunistickém převratu v roce 1950 byly sestry ze všech filiálek soustředěny do rajhradského mateřince a přiděleny na nucené práce v zemědělství a v továrnách. Na podzim roku 1951 byly sestry vyvezeny do pohraničí a přiděleny k práci v továrnách. Klášter byl následně obsazen Československou lidovou armádou. Kostel se změnil na skladiště a později na kinosál. Do zdevastovaného areálu kláštera se mohly sestry vrátit v dubnu 1994. Brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem byl kostel znovu vysvěcen 10. června 1994.

Pomník generála Kozyra
Generál Kozyr je nejvyšším důstojníkem Rudé armády, který zahynul za 2. světové války na území naší republiky. Tělesné ostatky M. J. Kozyra byly v květnu 1945 převezeny do Brna a počátkem roku 1946 uloženy na čestném pohřebišti v Praze na Olšanech. V Rajhradě byl pomník generálu Kozyrovi odhalen v roce 1973 v areálu zahradnické školy památník.

Pomník TGM
Z iniciativy rajhradských legionářů byl v Rajhradě 11. září 1938 odhalen pomník T. G. Masaryka, jehož autorem byl akademický sochař František Hořava. Impulsem pro postavení pomníku byla návštěva prezidenta Masaryka v Rajhradě 22. června 1924. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byl pomník odstraněn a jeho další osudy neznáme.
Druhý pomník T. G. Masaryka v Rajhradě byl odhalen 4. září 1949. Autorem pomníku byl opět František Hořava. Na přelomu 50. a 60. let minulého století byl pomník odstraněn a převezen do muzejních prostor benediktinského kláštera v Rajhradě.
Politický vývoj v roce 1968 vytvořil podmínky pro navrácení pomníku TGM před budovu školy na Havlíčkově ulici. Odhalení pomníku bylo spojeno s oslavou 50. výročí vzniku Československé republiky. Následný vývoj v období tzv. normalizace nenašel sílu pomník odstranit. Díky tomu se zachoval až do dnešních dnů.

Památník písemnictví na Moravě
V prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě byl v roce 2005 otevřen Památník písemnictví na Moravě, pobočka Muzea Brněnska. Návštěvníkům nabízí vedle prohlídky cenného barokního areálu expozice a krátkodobé výstavy čerpající z bohatých moravských literárních tradic. Lze se zde setkat s oživenou staroslověnštinou i se středověkými rukopisy benediktinské klášterní knihovny spravující na 65 000 svazků knih.
 
 

Vinařské stezky

Městem Rajhrad prochází Brněnská vinařská stezka.
 

© 1996 - 2019 Nadace Partnerství. Všechna práva vyhrazena.

Design Zbyšek Podhrázský. Web by Kentico CMS.